Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Všichni tak trochu zapomínají na jednu důležitou věc: na ozbrojený konflikt s Maďarskou republikou rad o Slovensko na jaře a v létě 1919, který připravil Československu krušné chvíle. Po bojích na Těšínsku už podruhé během krátké doby muselo zápasit o svou územní integritu.

"... Byl to tentýž problém, který destabilizoval předválečné Československo a ..." a nedávno i popřevratové Československo v devadesátém prvním - pamatuji, jak na Námestí SNP Milan Kňažko, tehdejší spolutahoun emancipace Slovenska, dovedl dav až ke skandování sloganu "Sme svoji, sme svoji, sme svoji - což brilantně, v dohodě s kapitulujícím panem Klausem, realizoval pán Mečiar, a ďalej svojsky rozvíjal na tému "Keď nás nebudú chcieť na Západě, pôjdeme na Východ!" A ako to zvonka vyzerá, dnes tam opäť idú s pánom Ficom ...

co si vzpomínám, tak se tenkrát zpívalo

Sbohem Slovensko,bude ti líp

Máš Velký Tatry, my malej Řip

Habsburský stát byl feudální stát. V době třeba třicetileté války byl progresívní, protože Habsburk byl ve Vídni přistěhovalec a tak preferoval ve svých službách spíš schopnosti než nějakou příslušnost k nějaké zemi a národu. A z toho Rakouský stát těžil ještě dalších 100 - 200 let.

Ale za časů FJI už to bylo jinak. Feudálové, pro které byla hlavní půda a bylo jedno, jaká národnost na půdě pracuje a jakou řečí mluví už byli pryč a ve společnoti vládla buržoazie, pro kterou byl hlavní věc a smybolem moci trh a jeho velikost. A trh byl identifikován řečí, kterou se mluvilo a udržoval se přes národnost. Stejná národnost neboli stejná řeč, zvyky, společenské povědomí atd určovala velikost trhu.

To FJI nejspíš vůbec nepochopil. Vyhověl Maďarům, protože tam ještě pořád hodně fungovali šlechtici, ale měl problém s Čechy, kde už nositeli české národnosti a budoucí státnosti byli podnikatelé a měšťané.

Pochopil to možná arcivévoda Ferdinand, který jako nástupce po FJI měl připravovat nějaké reformy, ale zřejmě to nepochopil nový císař Karel. Vzhledem k jeho absolutně marným pokusům po rozpadu RU obnovit monarchii.

Císař Karel už nic moc nemohl dělat, za prvé neměl už čas a a vnější situace byla natolik špatná, že ani z tohoto důvodu nic moc udělat nemohl. Otázkou je jak by situace na začátku století vypadala, kdyby přežil korunní princ Rudolf, který byl frankofil a nenáviděl Německo, protože jeho předkové i otec už bojovali hlavně s Německem. Princ, ale spáchal sebevraždu a tím to skončilo.

V diverzitě není síla.

V diverzitě je velký průserový potenciál.

Diverzita musí být akurátní, ani moc ani málo. Potom je v ní síla.

Popsáno velice dobře - ovšem si uvědomit, že je to v článku přímo napsáno, "Už před válkou byly přitom vztahy mezi oběma hlavními národy monarchie jen pramálo harmonické.

"Němečtí nacionalisté... (atd.. ̈) - tedy skutečně němečtí (žijící v Rakousku), nikoliv nějací ryze "národově rakouští".

Síla a tím i autorita rakouské říše už dlouhodobě klesala - v porovnáním s nárůstem moci německé říše.

Takže cílem německých elit, žijících v Rakousku už "nebylo udržení rakouské říše", ale jejího připojení k Německu.

A že tedy připomeňme, krom zmíněného Schönerera, i Hitler byl Rakušák.

Ovšem nutno vidět, že i to zalitavské "Velké Maďarsko, kde nacionalističtí Maďaři okupovali i kontrolovali i území dalších národů (od Slovenska po rumunská území na jihu..).

Tudíž - a právě z pohledu tohoto tvrdého "dualismu", je vidět, že rakouská říše už se skutečně rozpadala, nešla zastavit , ovšem výsledkem by nebyla idealizovaná poddunajská federace které by předsedal milostivý a dobrotivý císař z Vídně, ale - jak výše, připojení té předlitavské části k Německu, a zalitavské, rovněž madarsky nacionální Velké Maďarsko na východě. V podstatě by se o 20 let urychlil nástup fašismu v Evropě...

Což ovšem - a bylo to právě obsahem politických jednání velmoci v Paříži v roku 1919 tehdy ještě přípustné nebylo...

Ze strany Sudetoněmeckého landsmantschaftu a jeho českých fámulů často zaznívá, že báječné Rakousko-Uhersko rozbili Češi. Nic není vzdálenější historické pravdě. Dne 21. října 1918 němečtí poslanci rakouské Říšské rady (včetně těch z Českého království) ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Takže nejen Maďaři, ale i Němci odmítli habsburskou monarchii dříve, než vznikl Československý stát. Fantazírování o nějakém Předlitavském státě je tedy zbytečné.

O zalitavské části napsal pan Kechlibar, tu předlitavskou už taky nechtěl nikdo. Nic víc v tom není, s "fámuly" i bez.

Dokonalé, děkuji autorovi.

Hmm. RU nevzniklo náhodou, bylo odpovědí, na hrozby v tomto prostoru a v podstatě snahy o vytvoření soustátí tu probíhaly od 13. století.

RU mělo problémy přesně, jak pan Kechlibar píše. Jestli ho šlo udržet? Toť otázka. Jak by to vypadalo dál, kdyby RU přežilo, čert ví, bezproblémové by to určitě nebylo. Příliš mnoho národností táhnoucích stát do různých směrů.

ALE. Co například nám přineslo ustavení ČSR? Nejdřív v podstatě francouzký protektorát, pak genocidní německý protektorát, pak sovětský protektorát s implementací směřování k rudému komunizmu a dnes protektorát EU a směřování k zelenému komunizmu.

Nebylo by možné se nějakým způsobem ke užší spolupráci států býv. RU vrátit? Ukazuje se, že mnoho názorů na problémy jsou je stejných, taktéž hodnocení hrozeb. Přimlouval bych se o pokus.

Jak? Stejné řešení jako v minulosti by přineslo stejné problémy. Jak je názorně vidět v EU.

Díky za ochytření v otázce maďarského vlivu na rozpad Rakousko-Uherska.

Obdivuji pana Kechlibara, že měl vůli se do výroků pánů Zamazala a Jocha ponořit a napsat racionální článek.

Dokonce se bude blbě odpovídat kecy o zaprděných Češích, když to psal podle příjmení Bulhar a duší Ostravak

Švýcarsko má 4 úřední jazyky, 3 druhy náboženského vyznání. Přesto se jedná o vysoce stabilní zemi. Příčinou je asi to, že díky křesťanství dokázali překonat zlo nacionalismu. Také Masaryk s Benešem v roce 1919 ve Versailles slibovali, že Československo bude konstruováno na bázi Švýcarska. Slib nedodrželi - moc je neodolatelná droga. V Česku bylo silné rusofilství navzdoru varování K. H. Borovského. Ten se nechal slyšet: Do Ruska jsem odjel jako Slovan. Vrátil jsem se jako Čech.

Jestli nechceme podlehnout diktátu Číny, musíme se držet EU, aby mohla Číně konkurovat jako velmoc.