Nedávno nám zde v Brisbane prošlo jedno výročí, o němž se toho příliš nepsalo. Každý žurnalista totiž ví, že je to téma, o němž je lepší nepsat, pokud nechcete vyvolat výlevy emocí a zaručeně rozdělit lidi na dva téměř nesmiřitelné tábory. Jde o trest smrti.

V našem státě Queenslandu byl tento trest naposledy vykonán 22. září 1913, tedy skoro přesně před sto lety. Odsouzencem tehdy byl 23letý Ernest Austin, který v červnu téhož roku znásilnil a poté zavraždil 11letou holčičku. Austin zemřel na šibenici v brisbaneském vězení Boggo Road. Trest smrti v Queenslandu potom oficiálně existoval ještě po dalších devět let, i když žádný už nebyl vykonán, až do roku 1922, kdy jej Queensland jako první australský stát definitivně zrušil. Za celý ten čas pouze jediná žena byla popravena, a to za vraždu manžela; byla jí Ellen Thomson v roce 1877.

Vůbec posledním člověkem v Austrálii popraveným byl Ronald Joseph Ryan, který byl rovněž pověšen, a to 3. února 1967 ve vězení Pentridge v Melbourne. Ryan byl odsouzen za to, že při pokusu o útěk z vězení zastřelil jednoho ze strážců. Dodnes existují pochybnosti o jeho plné vině. Jiný vězeňský strážce se dokonce po letech přiznal k tomu, že to mohl být on, kdo neúmyslně zastřelil svého kolegu ve stávajícím zmatku. V každém případě tisíce lidí demonstrovaly před vězením v den kdy se konala poprava, a k žádným dalším popravám už potom ve Victorii nedošlo, dokud Austrálie oficiálně nezrušila trest smrti pro všechny státy v roce 1985.

Poslední poprava ve státu NSW se konala 24. srpna 1939, kdy byl v Sydney pověšen John Trevor Kelly za vraždu jisté ženy. Trest smrti za vraždu byl v roce 1955 zrušen a v roce 1984 byl tento stát posledním, který zrušil nejvyšší trest za jakýkoliv zločin.

V Západní Austrálii došlo k poslední popravě 26. října 1964, kdy ve vězení ve Fremantle zemřel na šibenici mnohonásobný vrah Eric Edgar Cooke. Ten se přiznal celkem k osmi vraždám, i když jich pravděpodobně spáchal víc.

V Severním Teritoriu mají tu pochybnou čest být posledními popravenými zločinci dva mladí Češi, kteří přišli do Austrálie kolem roku 1949. Za zločin vraždy taxikáře byli 5. srpna 1952 ve vězení Fannie Bay Gaol v Darwinu pověšeni 20letý Jaroslav Kočí spolu s 19letým Janem Novotným.

Jak často prováděli trest smrti australští domorodci, není příliš jasné, i když se ví, že u nich existoval. Zákony, podle nichž se určení viny řídilo, byly ale složité a navíc se lišily od jednoho kmene k druhému.

Prvními Evropany popravenými v Austrálii bylo zřejmě sedm vzbouřenců, vysazených k tomu účelu na západním pobřeží kontinentu z holandské lodi Batavia v roce 1629. Prvním popraveným bílým člověkem, o němž se to dnes bezpečně ví, byl Thomas Barrett, poté, co ukradl určité množství masa ze skladu kolonie Botany Bay v Novém Jižním Walesu, za což byl pověšen 27. února 1788. Tedy jen asi měsíc po příjezdu tzv. První flotily, která na devíti lodích, kromě vojáků s rodinami a malého počtu svobodných osadníků, z Británie transportovala celkem 504 mužských a 192 ženských trestanců. Dalších šest z těchto trestanců následovalo Barretta na popravčí lešení přesně o rok a měsíc později a za stejný přestupek — potom že je trest smrti trestem exemplárním! První popravenou ženou se stala Ann Davis, rovněž potrestanou za podobnou krádež, která zemřela na šibenici 23. listopadu 1789. Hlad, aspoň zpočátku, asi přivedl na šibenici víc lidí.

Podle historických záznamů, od dob prvního osídlení až do konce 19. století, natáhli kati oprátky na krky zhruba asi 1500 lidí. Nejvíc jich bylo v první polovině předminulého století. Ve dvacátém století potom bylo popraveno už jen 114 lidí.

V průzkumech veřejného mínění prováděných společností Morgan byli lidé opakovaně stavěni před tuto otázku:

Podle vašeho názoru, měl by za vraždu být udělen trest smrti či trest vězení?

Celkem se konalo 17 takovýchto průzkumů, které ukázaly, že za půl století prodělaly názory Australanů dosti podstatné změny.

V tom prvním v roce 1947 si 67 % tázaných přálo, aby vrazi byli popraveni, 24 % by je chtělo vidět ve vězení a 9 % se nedokázalo rozhodnout.

V roce 1975 by ale už méně tázaných, pouhých 40 %, poslalo vrahy na šibenici, než do vězení – 43 %, zatímco 17 % nemělo na věc názor.

Potom se trend opět obrátil, takže v roce 1993 bylo pro trest smrti celých 54 %, pro trest vězení 36 %, přičemž nerozhodnutých bylo 10 %.

K dalšímu zvratu došlo ale v tomto století: V roce 2005 bylo pro trest smrti už jen 25 %, pro trest vězení 69 %, nerozhodnutých bylo 6 %.

Nejposlednější průzkum který je k dispozici, pochází z roku 2009 a přinesl tyto výsledky:

Trest smrti – 23 %, trest vězení – 69 %, nerozhodnutých – 13 %.

11. března 2010 vydal federální parlament zákon, podle něhož se už žádný z australských států nemůže pokusit o znovuzavedení trestu smrti.

Autorovy osobní stránky: www.voyenkoreis.com