V lednu 2017 se v USA konal New York Jewish Film Festival. Na programu měl i dokumentární snímek Amose Gitaie nazvaný Shalom Rabin. Přinesl informaci o jednom unikátním kontaktu mezi nepřáteli uprostřed války.

Jak je z názvu snímku patrné, věnován je zavražděnému izraelskému premiérovi Jicchaku Rabinovi. Ten se měl v roce 1948, jako důstojník izraelské armády, ve chvílích time outu první arabsko-izraelské války, setkat s důstojníky egyptské armády. Mezi nimi nechyběl Gamal A. Násir. Tedy: pozdější izraelský premiér se setkal s pozdějším egyptským prezidentem. Z vojenského hlediska vítěz s poraženým.

V informaci o filmu o tom referovala 1. února agentura Reuters; její zprávu vzápětí převzalo několik izraelských serverů. Co tedy zpráva říká?

V průběhu zuřící války skupina izraelských a egyptských důstojníků na okamžik složila zbraně, pojedla spolu a diskutovala o vyhlídkách na mír.

Rabin ve filmu říká, že po tomto náhodném setkání s Násirem, k němuž došlo několik měsíců po založení Izraele, choval velkou naději, že Násirovo svržení egyptského monarchie v roce 1952 by mohlo vést k arabsko-izraelskému míru. V tom se ovšem hluboce zmýlil.

Rabin uvádí, že izraelští důstojníci Egypťany, jejichž jednotky byly obklíčené ve známé falúdžské kapse (severovýchodně od Gazy), pozvali ke své brigádě. Rabin, který byl tehdy velitelem elitní jednotky Palmach, k tomu říká:

„On, Násir, byl v hodnosti majora, já měl hodnost podplukovníka. Nabídli jsme jim,aby se dostavili na jídlo do kibuci Gat. A oni přišli.“

Izraelci jim svým slovem garantovali bezpečný návrat.

O čem se mluvilo

Rabin vzpomíná: „Násir seděl vedle mě. Podíval se na znak Palmachu (obr. níže) a zeptal se mě, co to znamená. Vysvětlil jsem mu to. Pak mi řekl, že válka, kterou vedeme, je špatná válka proti špatnému nepříteli a ve špatné době. Připomínám to proto, že mi to neřekl v soukromí. Věřím, že v té době jsme byli velice blízko míru. Leč co se stalo, stalo se a on se pak vydal opačným směrem. Myslím, že cesta bývá mnohem delší, než bychom si přáli.“

Zpráva dále říká, že Násir ve svých válečných denících potvrdil, že jeden izraelský důstojník se v té době přiblížil k Falúdži v obrněném vozidle s bílou vlajkou. Pak bylo domluveno setkání, k němuž došlo den poté, 11. listopadu 1948 v kibucu Gat.

V jednom z deníků, které sestavila jeho dcera Hoda (obr. níže) pro knihu 60 Years Since the July 23rd Revolution, Násir uvedl: „Byli jsme dobře přijati. Setkali jsme se s židovským velitelem, který řekl, že si přeje zastavit krveprolití a že naše situace je zoufalá. Požádal nás, abychom se vzdali. To egyptský velitel odmítl a požádal, aby se mohl stáhnout do Gazy nebo Rafahu, ale Židé nesouhlasili. Řekli, že budou souhlasit pod jednou podmínkou: že se egyptská armáda stáhne z celé Palestiny. Požádali jsme o evakuaci raněných do Gazy, ale oni odmítli a řekli: ́Jsme ochotni dát vám léky, které potřebujete. ́ Nakonec jsme odešli. Nabídli nám pomerančovou šťávu, pomeranče, sendviče, čokoládu, sladkosti a sušenky.“

Report agentury Reuters ovšem nezamlčuje, že (Násirovy) deníky neuvádějí jméno velitele, ani se nezmiňují o Rabinovi, přičemž Násirovu dceru Hodu se nepodařilo kontaktovat. Pouze suše konstatuje, že izraelským velitelem jižního sektoru fronty (o který tu jde) byl v té době generál Jigal Allon. Což ovšem nevylučuje, že k setkání Násira s Rabinem skutečně došlo.

Jak patrno, na přehlídce v New Yorku nebyl promítán pouze dokument Shalom Rabin, ale také československý němý film z roku 1929 Takový je život. (Zdroj: Web festivalu)

Poražený: Gamal A. Násir. V mladších letech v uniformě podplukovníka egyptské armády. (Zdroj: Al Jazeera America)

Vítěz mezi vítězi: generál Jicchak Rabin (tváří k objektivu) během Šestidenní války 1967 na jižní frontě. (Zdroj: Times of Israel)

Znak elitní jednotky Palmach. Meč mezi dvěma obilnými klasy, dole hebrejsky název jednotky. (Zdroj: Web Tanizarelli.com)

Hoda A. Násirová, straší dcera bývalého egyptského prezidenta a jednoho z lídrů revoluce 1952. (Zdroj: Nile TV International)