A. Šír 11.7.2021 15:27

Když už jste začal o lejnech - vy se od bolševického lejna skutečně nelišíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Šír 11.7.2021 15:23

Je zajímavé, když někdo, kdo o věci vůbec nic není, nachází odvahu se k věci "zasvěceně", ale o to důrazněji, vyjadřovat. Takže si nastudujte něco o "Lend and Lease".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Šír 11.7.2021 15:21

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Šír 11.7.2021 15:21

"Rezervy nikdy nikoho neporazily samy o sobě." Kdyby Stalin neměl tyto lidské rezervy, těžko by by mohly proběhnout vítězné bitvy, v nichž měli Rusové 4x větší ztráty než Němci. Životy vojáků neměly pro sovětské vojevůdce žádnou hodnotu. Takže vámi zpochybňovaná "potrava pro děla" byla skutečností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Šír 11.7.2021 15:15

Některé zdroje z vojenské historiografie uvádějí, že německé tankové armády byly po předchozích těžkých bojích velmi oslabeny a vojska vyčerpána, takže jejich nepřerušený postup by mohl být značně riskantní, s možností porážky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 7.6.2021 11:16

Některé zdroje uvádějí, že Hitler umožnil Britanii evakuovat armádu z Evropy proto, že očekával, že by se, po změně vlády v GB, mohli dohodnout a společně jít proti CCCP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Bowman 7.6.2021 10:28

Ano, přežívali. Tj. 90% času strávili schovávánim se a hledánim si potravy.

Dokud jim regulérní armáda nezčla sypat jídlo, a výbušniny.

Partizáni měli minimální dopad. Bez podpory by byly úplně na prd. Tj. kdyby Hitler Rudou Armádu porazil, prakticky by vymizeli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 6.6.2021 22:26

Asi jsem Vás nepochopil. Omlouvám se za ironii, evidentně jste v obraze.

Jinak si ale myslím, že říci "podporovali jsme Hitlera" není přesné. Nebyla volba... Francouzi taky dělali, co jim okupační správa přikázala. Tady ovšem měli Němci na konverzi mnohem víc času.

Ještě bych dodal, že na rozdíl třeba od těch Francouzů jsme nepostavili jednotku SS. Pravda, Poláci také ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.6.2021 22:17

Jenže je něco úplně jiného bojovat v otevřeném terénu a ve městě. Ve městě se v podstatě nedá vyhrát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 6.6.2021 21:03

Ono coby český rolník šlo nepodporovat Hitlera dost blbě, když němci po obsazení protektorátu získali na českých úřadech podrobné seznamy rolníků i s členy rodin a počtu pracovních sil v hospodářství a podrobné seznamy jejich polí i dalšího majetku.

K propočtu přesného množství potravin. které rolníci museli odvádět na válečné účely potom stačila jen obyčejná úřednická práce u stolu.

Určitě někteří movitější rolníci, když se hodně snažili, mohli ušetřit i na jedno prase navíc, které potom mohli načerno porazit, ale kvůli těm seznamům rolníci k tomu moc prostoru neměli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 6.6.2021 20:52

A nepodporovali jsme Hitlera? Všechny české fabriky jely po celou válku naplno, včetně těch s civilní výrobou, které byly velmi rychle z civilní výroby převedeny na nějakou válečnou. Byly dokonce programy rekreací a zvyšování platů a válečných přídělů pro dělníky. Bylo tohle ve Francii? Nebo v Polsku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 6.6.2021 20:44

Téměř všechny sovětské partyzánské oddíly začaly se zbraněmi a vybavením dobytým nebo ukradeným na němcích nebo se zbraněmi buď schovanými při ústupu Rudé armády nebo rovnou kolem ruských vojáků, co uvízli v německém týlu. A s těmi lehkými osobními zbraněmi v tom ruském terénu klidně vydrželi rok i déle. Až teprve potom začal Stalin rozdmýchávat partyzánskou válku, třeba diverzní akce na železnicích, kterými němci dopravovali armádám na frontě zbraně a zásoby. A začal jim dopravovat zbraně a zásoby a odvážet raněné.

Ostaně i u nás, například štramberští partyzáni vydrželi v Beskydech bez vnější podpory v podstatě celou válku. I když mimo posledních pár měsíců války nebylo o co stát, ani z hlediska jejich přežívání v těch lesích ani z hlediska výzbroje a akcí proti Němcům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 6.6.2021 20:33

Dezerce zas tak masovým zjevem nebyly. Stalin do roku 1941 toho stihl spousty. Především v občanské válce, respektive válkám, protože ty boje přes většinu Ruska prošly několikrát, byli doslova téměř všichni movitější odpůrci bolševiků vybiti nebo vyhnáni.. Tím vytvořil potencionálně prostředí nakloněné bolševikům. Potom sice rozjel čistky, ale na druhé straně těm, kterých se čistky nedotkly, začal propagandou vymývat mozky. V roce 1941 už většina obyvatel Stalina bezvýhradně podporovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 6.6.2021 20:22

Oni hlavně považovali Stalinovo Rusko za nestabilní stát s neschopnou armádou. Počítali s tím, že Rudá armáda zkolabuje, Stalin bude odstraněn převratem a oni za měsíc až dva dosáhnou svých cílů, dostanou se někde na dohled Uralu a s nástupci Stalina uzavřou podobný mír jako s Francií. Tudíž vůbec nepočítali s tím, že by zimní výbavu potřebovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 6.6.2021 20:08

Kdyby Němci nebyli Němci a chovali se k slovanskému obyvatelstvu slušně... Nojo, no

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.6.2021 19:34

Fakt nevím. Tohle jsem našel a nejsem pamětník ani historik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 6.6.2021 13:34

A velitelská role gen. Vlasova, jehož co osvědčeného Stalin bez dostatečných zdrojů poslal prolomit blokádu Leningradu, a po jehož zajetí ergo aktivitě v ROA se vymyslela legenda o hrdinných Panfilovcích co zachráncích Moskvy. Těch sovětských hrdinů tam bylo samozřejmě víc, a věčná památka , bez rozdílu, patří jim všem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.6.2021 12:48

Suvorovovy zajisté přitažlivé teorie teď nechme stranou, ona se Barbarossa plánovala dlouho a cíleně. Že jsou cesty v SSSR bídné a na jaře a podzim je tam bláto, rovněž bylo známo všeobecně. Pokud tohle Reich nevzal v úvahu, jeho problém, jeho chyba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.6.2021 12:45

Přečetl jsem, podíval jsem se ale nenašel nic o tom, že by dodávky začaly už první den války. Co tam je, je rozdělení objemu v časových úsecích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.6.2021 12:05

https://gdb.rferl.org/AA47C66E-935B-44B9-9EB1-DED1987766E3_w650_r0_s.jpg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.6.2021 11:53

Tak to aspoň uvádí Wikipedie.

https://en.wikipedia.org/wiki/Lend-Lease#US_deliveries_to_the_Soviet_Union

A první arktický konvoj dorazil do Archangelska 31. srpna 1941.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 6.6.2021 11:24

Ti lidé, už to pochopte, většinově a v první řadě bránili sami sebe, své rodiny a svou vlast. Zprostředkovane bránili i nás. Kdyby bránili jenom režim, vzdali by to už v tom 41. Před těmi lidmi musíme mít úctu a respekt. Oni skutečně zachránili Evropu před genocidou.

Ano, kdyby se nacisté chovali lidsky, možná by na svou stranu získali velkou část Ukrajiny. Ale to by nesměli vést totální válku a nesměli by to být nacisté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.6.2021 10:55

Ochota ruských lidí bránit režim který je po milionech vraždil a zavíral do lágrůl, rozhodně nebyla velká. Dezerce z armády byly masovým jevem. Kdyby byli Němci prozíravější a chovali se k civilnímu obyvatelstvu slušně, byli by spíš vítáni jako osvoboditelé. Jenže se chovali jak se chovali, takže ruští lidé museli volit mezi dvěma zly. Navíc se za dezerci střílelo do zad....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.6.2021 10:50

Do války s Ruskem se Němci pustili "narychlo", aby předešli útoku ze strany Ruska. Navíc jejich blitzkrieg zdržela neexistence zpevněných komunikací v zaostalém Rusku, když se nezpevněně polňačky rozblátily podzimními dešti. Tyhle okolnosti zachránili Rusko od rychlé porážky hned v prvním roce války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.6.2021 10:35

Fakt mám věřit, že první dodávka šla TEN SAMÝ DEN, co začala operace Barbarossa?

Co se placení týče, i mně lezou na nervy otravné výkřiky, že prý jsme Britům museli platit, taky to beru jako přirozenou věc. Jen jsem se vyjádřil ke zbytku dluhu, užitečné pro dodavatele by to bylo, i kdyby dodával zadarmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Bowman 6.6.2021 9:52

No nevím. Logistiku měl dost napjatou a těm silám, kterým čelil u Stalingradu, by prostě čelil jinde, plus se Stalingradem v zádech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.6.2021 9:43

Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941. Americké dodávky do SSSR, tzv. "Pre Lend-Lease" započaly 22. června 1941, placeno bylo hotově ve zlatě a dalších vzácných kovech a minerálech.

Charita to opravdu nebyla, byly to dodávky válečného materiálu a ten někdo vyrobil a někdo koupil. I Československo něco koupilo a taky zaplatilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.6.2021 9:23

Těžko bude tento zákon platit pro SSSR, když ještě neválčil. A už od června 1941, to je nemožné, tak rychle celou složitou operaci zorganizovat nejde.

A mimochodem, vím o tom, že něco málo ještě teoreticky zbývá uhradit, ale přijde mi to dost malicherné. Dodávky do SSSR šetřily krev amerických a britských vojáků, nebyla to charita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.6.2021 8:59

Ne. Až do Pearl Harboru byli Američané neutrální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.6.2021 8:56

Bitva u Moskvy propukla v listopadu 1941. Zákon o půjčce a pronájmu byl přijat 11. března 1941 a okamžitě se rozběhly dodávky. Napřed do Anglie, ale od června už do SSSR, trvaly až do září 1945. Mimochodem Rusko stále ještě všechno neuhradilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek