Co se odehrálo před 80 lety aneb Jak snadné je uvíznout v osidlech ruské propagandy

Ruský prezident Vladimir Putin oslavil dvacáté výročí svého nástupu k moci i několika svéráznými výroky na konto druhé světové války. Ohradil se proti interpretaci Evropského parlamentu, že ji de facto rozpoutal pakt Ribbentrop–Molotov neboli dohoda mezi Německem a Sovětským svazem ze srpna 1939 o rozdělení sfér vlivu v Evropě. Právě díky ní mohl Hitler 1. září 1939 zaútočit na Polsko a Sovětský svaz se k němu 17. září přidat. Dle Putina se ale Sovětský svaz paktem s Hitlerem pouze bránil. Za rozpoutáním dosud největšího světového válečného konfliktu prý stojí spíš mnichovská dohoda ze září 1938. Což by mohlo mnoha českým uším konvenovat, avšak to by to nesměl říkat Putin.

Leč ruský prezident si ještě přisadil, když poukázal na dokumenty, které sovětští vojáci údajně získali koncem války. Podle nich prý polský velvyslanec v Berlíně v roce 1938 chválil nacisty za to, že chtějí starý kontinent zbavit Židů, a Hitlerovi slíbil vystavět ve Varšavě „velkolepý pomník“, pokud evropské Židy vysídlí do Afriky. „Hajzl, antisemitská svině, jinak to říct nelze,“ verbálně ho přímo „propleskl“ Putin.

Věta vytržená z kontextu

Dotyčný diplomat Józef Lipski ale žádným antisemitou nebyl. Za druhé světové války bojoval proti nacistické třetí říši, dokonce přímo s puškou v ruce. Nejprve se coby dobrovolník polských jednotek účastnil bojů ve Francii. Poté působil jako politický referent v kabinetu velitelství polské exilové armády, avšak v době dobývání Itálie západními spojenci včetně polských armádních sil si prý rád odskakoval na frontu. Byl údajně jedním z prvních vojáků, kteří v létě 1944 vkročili do Ancony. Po válce emigroval do USA.

Proti Putinovu verbálnímu útoku se ho nyní zastal i hlavní polský rabín Michael Schudrich: „Polsko, na což se nesmí zapomínat, podporovalo emigraci své židovské menšiny, čítající 10 procent populace. Ale činilo tak zčásti ve spolupráci se sionistickým hnutím, jemuž tajně poskytovalo vojenskou pomoc. Zároveň však, když třetí říše v roce 1938 vyhostila tisíce polských Židů, jim polská diplomatická služba, včetně velvyslance Lipského, pomáhala. Obviňovat ho z antisemitismu na základě jedné věty vytržené z kontextu je krajně nezodpovědné.“ (Nutno ale dodat, že polský stát odmítal Židy vypovězené v rámci tzv. Polenaktion převzít.)

Ona z kontextu vytržená věta je Lipského poznámkou pronesenou během dlouhého hovoru s Hitlerem v září 1938, že pokud Německo vyřeší židovskou otázku, ve Varšavě postaví Hitlerovi pomník. Kontext ale byl, zhruba vyjádřeno, následující: řešením se míní přesídlení, nikoliv vyvraždění, jakkoliv se ani nuceného přesídlení nelze zastávat. Zadruhé, nedlouho předtím skončila mezinárodní konference v Évianu, kde sice všechny zúčastněné země vyjádřily lítost nad tím, že z Německa prchají Židé, avšak odmítly se o ně podělit, podobně jako se dnes země visegrádské čtyřky odmítají podělit o uprchlíky z Blízkého východu. Zatřetí, britská správa tehdy bránila židovské imigraci do Palestiny. A začtvrté, pobuřující výrok je údajně až na konci zápisu o rozhovoru věnovaném převážně československé krizi, a dal by se tudíž možná interpretovat i jako dobové taktické „diplomatické pukrle“ ambasadora, jehož raporty z Berlína dávno vyšly knižně. Ostatně, odtud Putin nejspíše čerpal, dokumenty zajištěné vojáky Rudé armády jsou jen součástí jeho „hybridní pohádky“.

Toxická symfonie

Než přistoupím k závěrečným pasážím komentáře, rád bych touto cestou poděkoval velectěnému panu Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, prezidentu slavné a široširé Ruské federace, že mne nepřímo donutil si výše uvedené skutečnosti dohledat a sesumírovat. Nebýt jeho, o Lipském bych nevěděl.

Jsem však politolog, školou i léty praxe školený v takovém vyhledávání. Polsku se dlouhodobě věnuji, znám tu jejich prapodivnou řeč, plnou obsolentních spřežek, které u nás vymýtil už mistr Jan Hus. Mohu tedy zabrousit i do polských zdrojů. Ale i tak mne pronásleduje úzkost, zda jsem vše vyhledal a sesumíroval správně. Co si má však počít občan nepolitolog? Jistě, i nepolitolog si může uvedené skutečnosti dohledat. Zadruhé, může se obrátit na seriózní tisk a přečíst si o dané kauze článek. Ale občan nepolitolog, který médiím nevěří a pouze brouzdá na sociálních sítích, snadno uvázne v osidlech Putinovy propagandy. „Hajzlové, antisemitské svině jsou ti Poláci,“ odplivne si pak v toxické symfonii s ruským vůdcem.

Vzhledem k blížícímu se 75. výročí konce války je záměr ruského prezidenta víceméně zřejmý: ve světovém veřejném mínění vymazat či překrýt černou kaňku na renomé Sovětského svazu (Ruska) jako, byť dočasného, spojence nacistů a vnutit mu představu pouhé oběti, jež ale svým hrdinským vzepětím dokázala hitlerovskou saň udolat. Obraz Poláků coby antisemitských spojenců třetí říše do tohoto scénáře náramně zapadá. Bohužel, v éře bezkontextové klipovosti sociálních sítí má Putin docela šanci.

Autor je politolog

LN, 4.1.2020