Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Polské beznadějné hrdinství
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Hrdlička 6.8.2020 17:41Vaše sentence - podpořené, jak jinak cynickými rozchechtanými smajlíky, ničím jiným - jsou pro změnu urážkou obětí českých. Které ještě v květnu 1945 šly do tisíců. Což je divné, přece už podle někoho nehrozilo žádné nebezpečí, žádné riziko, že? Ani nejste schopen pochopit, že bez přiblížení fronty nemělo povstání šanci a taky se bez toho nepovstávalo ani v dalších evropských městech. Výjimkou bylo vasršavské ghetto, kde už neměli co ztratit. |
|
|
V. Novák 6.8.2020 17:33Praha povstala na svou obranu před zničením. Varšava si povstáním zničení "vykoledovala". Pražané nehodlali bojovat ani proti Američanům od Plzně ani proti RA o Berlína, Pražské povstání bylo jednoznačně zaměřené jedním směrem - pouze a výhradně proti Němcům. Vojenský význam nemělo ani jedno, protože nebyla koordinována s postupem záchranných jednotek. |
|
|
J. Kanioková 6.8.2020 16:26Trapné ! |
|
|
J. Hrdlička 6.8.2020 16:43Působivý výkřik, ale argumenty by nebyly? |
|
|
J. Kanioková 6.8.2020 16:241***** |
|
|
V. Novák 6.8.2020 11:08ž v průběhu bitvy Model přehodnotil situaci a začal stahovat část jednotek za Vislu s cílem pomoci likvidovat sovětská předmostí. Na jejich obranu stáhl Rokossovskij zbytek 2.TA, již na místě nahradila opozdivší se 47. armáda a část Pierwszej Armii Wojska Polskiego (1.AWP). Jak ukázal pozdější vývoj, bylo to rozumné rozhodnutí, protože právě z Pulavského, Magnuszevského a Sandoměřslého (to zabezpečil Koněvův 1. Ukrajinský front) vyšly údery, které během ěkolika dnů zahnaly Němce o desétly kilometrů a umožnily mimo jiné 1.AWP osvobodit Varšavu. Naprostou lží je plán AK spojit se s RA. AK považovala RA za nepřítele a celé povstání bylo namířeno proti SSSR. AK se jakémukoi kontaktu s RA aktivně bránila, měla rozkaz nevpustit vojáky RA na jí osvobozené území a Komorowski přiznal československým důstojníkům, s nimiž byl internován, že odsoudil k smrti svého podřízeného za pokusy o navázání kontaktu s RA a také to, že bojovníci AK popravili sovětské styčné důstojníky, kteří k nim byli vysazeni. Odmítl pouze, že by k tomu vydal on osobně rozkaz. Podobný vztah měla AK, ale i velení polských vojsk na západě k 1.AWP. Její velitel gen Berling byl odsouzen gen. Andersem k smrti "za zběhnutí", protože se odmítl nechat ve 42. roce evakuovat přes Írán a zůstal bojovat v SSSR. Když v srpnu 1944 1.AWP provedla výsadek přes Vislu, bojovníci AK se z místa výsadku stáhli a nechali ho vykrvácet při marných snahách probojovat se z nábřeží. |
|
|
V. Novák 6.8.2020 11:09Další lží je, že RA zakázala použít svá polní letiště - ještě koncem srpna děkoval britký ambassador v Moskvě, že žádnému spojeneckému letadlu v nesnázích nebylo zabráněno v přistání na sovětském letišti. Zásobování Varšavy byly sebevražedné akce, polská letka přišla o 120% stavu (pro posměváčky - byla průběžně doplňována) - ale žádná ztráta nebyl způsobena nemožností přistát na sovětském polním letišti. Pokusy o zásobování byly ukončeny jednak pro neúměrné ztráty - byly relativně největší ze všech leteckých operací Spojenců - ale i proto, že byly neúčinné a více materiálu se dostalo k Němcům, než k povstalcům. |
|
|
V. Novák 6.8.2020 11:08Vaše líčení Varšavského povastání a účasti Rudé armády a Sověrů v něm je ve shodě s polským národním mýtem - je ale naprosto lživé. A k vojákům RA, kteří před Varšavou padli, i sprosté. AK počítala s útokem RA na Varšavu, ovšem dělala účet bez hostinského. Žádný útok na Varšavu kromě pravobřežního předměstí Pragy nebyl plánován. Z toho důvodu také neexistovaly žádné "jednotky RA v pozicích před Varšavou". K Vašavě se blížila 2.Tanková armáda (2.TA), probíjela se po pravém břehu, čistila ho od Němců a měla za úkol 5-8. srpna obsadit Pragu (s velkým německým odporem se po zkušenostech z Lublina a jiných měst nepočítalo), spojit se se 47. armádou, která bojovala cca 50 km na jihovýchod a pokračovat v postupu po pravém břehu až k soutoku s řekou Narev a vytvořit předmostí u Pultuska a Serocka. Tedy žádné dobývání Varšavy, které by mohlo být odvoláno. Ovšem W. Model se rozhodl před Varšavou uspořádat protiútok a soustředil zde své nejbojeschopnější jednotky, 5 tankových divizí, z toho 3 elitní - Výsadkovou a tankovou divizi Luftwaffe Hermann Goering (DHG), a divize Waffen SS Totenkopf a Wiking. DHG byla po stažení z italské fronty (kde se ještě na poslední chvíli dopustila obvyklých "hrdinství" na civilistech) doplněna, stejně jako Totenkopf. Němci tak měli přesilu nejméně 5:3, protože proti nim stála jen 2.TA o třech korpusech, z nichž každý odpovídal zhruba německé divizi. 2.TA navíc byl oslabená předchozími boji, v Lublinu přišla o velitele, kterého musel nahradit gen. Radzijevskij. K prvním srážkám došlo 31. července a 1. srpna, několik hodin před vyhlášením Varšavského povstní nařídil Radzijevskij přechod do obrany. Začala Bitva u Radzimina, někdy označovaná také podle Wolomina nebo Okuniewa. Byla to největší tanková bitva na území poválečného Polska. A RA ji prohrála, 2.TA přišla cca o 1500 mužů a skoro 300 tanků a musela ustoupit o více než 30 km. Nejvíce ztrát připadlo na 3. korpus, který musel být po bitvě stažen do zázemí a doplněn. |
|
|
J. Jurax 6.8.2020 20:36Ano. Navíc Sověti byli na konci ofenzívy a měli přetížené zásobovací linie. A ano, Poláci předpokládali, že se jim povede město osvobodit před osvobozením RA, a získají tak politické body pro londýnskou vládu. A vlastními silami osvobozené hlavní město jako sídlo své vlády. Ovšem vedoucím prvkem povstání byla Armia Krajowa, řízená Londýnem a v podstatě protisovětská. Byť se povstání posléze účastnily i složky Armie Ludove, řízené z Moskvy. Což Stalinovi vonět nemohlo, ovšem vysvětluje to nechuť k jakékoliv pomocí. Sověti samozřejmě jednotky AK na od Němců osvobozeném polském území vyšedší z ilegality odzbrojovali a po prověření rozdělovali do jednotek 1. polské (tzv. Berlingovy) armády. Některé jednotky AK ovšem z ilegality nevyšly a bojovaly proti sovětům, majíce je za další okupanty. Navíc na osvobozeném území nebyla situace přehledná, operovaly tam i jiné polské formace (protisovětské NSZ, Bataliony Chlopskie, taky ukrajinští banderovci etc.). Sověti mohli v podstatě bez problémů poskytnout letecké krytí (v té době měli už vzdušnou převahu) a letecké zásobování, mohli pochopitelně umožnit přistávání britským letadlům s pomocí, mohli podpořit povstání i omezenými pozemními operacemi, mohli pomoci vytvořit pozemní koridor k bojujícím povstalcům, též pomocí podporou dalekonosného dělostřelectva etc. Nic z toho v podstatě neudělali, a když tak jen povýtce symbolicky. |
|
T. Zlesa 6.8.2020 10:50Rozeštvávat potomky hlásáním "našich dědků tam umřelo víc než vašich" je častý omyl popisovačů historie. A také se často neuvádí vše co tomu předcházelo, z obou stran. Někdy i události z před desítkami i stovkami let mají vliv na události dnes. Každý náš krok vůči Německu či Rusku bude ještě za sto let ovlivňovat naše historická zkušenost. Vůči Německu si myslím i za 500 let. Pokud nebudou mezitím rozpuštěni v multikulti. |
|
|
J. Kraus 6.8.2020 10:13V tématu by se dalo pěkně porejpat. Fakta jsou známá, další je jejich osobní vyhodnocení. Jen připomeňme, že východní hranice Polska nebyla po celá staletí pevně určena (trojí dělení Polska). K tomu promíchání polských a ukrajinských vesnic na obrovském prostoru a jejich vzájemné nepřátelství, vedoucí v letech 1943-46 k systematickému vyvražďování polských vesnic a v menší míře recipročně i ukrajinských. Předtím rusko-polská válka 1918-21, v níž vítězní Poláci zabrali (odjakživa) sporná území, která ale do roku 1918 byla součástí ruské říše. To vše formuje vztah mezi národy i mezi jednotlivci. Řekl bych, i z osobní zkušenosti, že Češi (Čechoslováci) to měli u Rusů vždy výrazně lepší než Poláci. Varšavu asi opravdu nebylo možné dobýt z pochodu a s ruskými naschvály se mělo počítat. Oproti tomu na čsl. území Rudá armáda tuto zásadu několikrát porušila a i za cenu vyšších ztrát. |
|
|
F. De Lammer 6.8.2020 10:00Někdy před zářím 1939 prohlásil jeden Polák : s Hitlerem ztratíme svobodu, se Stalinem duši. Ztratili oboje - včetně Těšína, který nám Poláci po Mnichově zabrali. To, že Stalin bránil letadlům spojenců přelety, to bylo více než zločin - byla to chyba. Na druhou stranu, RA nebyla povinována běžet Varšavě na pomoc. |
|
|
Š. Hašek 6.8.2020 10:35Osobní názor jednoho Poláka. S Hitlerem by byli bývali vyvraždění, zotročeni. Navždy. A ještě byli použiti, aby motykou vraždili Židy. Poláky. Svoje sousedy v ulici, ke kterým chodili do židovského koloniálu. Se Stalinem ztratili na poměrně krátkou historickou dobu svobodu. Cca 35 let, co to je? Historicky. Názor jednoho Čecha. Také bych v podobném duchu srovnal dopad Hitlera/Německa a dopad Stalina/SSSR na náš život. Všechno je to nějak smutné ................................... |
|
|
V. Novák 6.8.2020 16:13Vraždění Židů nebylo Polákům nikdy proti mysli... |
|
|
P. Burda 6.8.2020 17:43Pogromy na židy byla evropská tradice. I u nás. |
|
|
V. Novák 6.8.2020 11:12Mohl byste napsat, odkud kam by měla přelétávat ta spojenecká letadla, v čemž jim Stalin bránil? Já měl vždy za to, že létala z nejbližších spojeneckých letišť v Itálii a létala přes němci obsazené území. A oni prý přes sovětské... |
|
|
J. Jurax 6.8.2020 20:45Britská letadla létala z Itálie. Stalin mohl zaprvé povolit jejich přistání a natankování pro zpáteční let na sovětském území, což by zvětšilo užitečný náklad, zadruhé povolit jejich let přes sověty ovládané území (pohledem na mapu a linie front zřejmo kudy), kde by letadla byla bezpečná před protiletadlovou obranou, i s případným mezipřistáním a dotankováním. |
|
|
I. Schlägel 6.8.2020 9:50Poláci měli koule. Snad jim zůstaly. Ještě se Evropě budou hodit. |
|
|
Š. Hašek 6.8.2020 10:47My je máme taky. Nebo si myslíte, že Švejk a Gabčík je neměli!? Jinak souhlas. |
|
|
J. Ziegler 6.8.2020 9:31Děkuji za vynikající článek. Ještě doplním, protivzdušná obrana Rudé armády často střílela na britská letadla, která zásobovala varšavské povstalce, když ta se otáčela nad územím již obsazeném Sověty. |
|
|
V. Novák 6.8.2020 17:38Pokud k takovému incidentu došlo, a já o tom pochybuji, i když to nevylučuji, šlo nejspíš o omyl sovětské PVO při zaslechnutí zvuku cizího bombardéru. Rozhodně není u Varšavy zaznamenán žádný sestřel britského letadla sovětskou palbou. |
|
|
J. Jurax 6.8.2020 20:49No, kdysi jsem někde četl, že posádky to ostřelování ze sovětského území potvrzovaly. Sověti naštěstí neměli noční stíhačky s radarem. |
|
|
Š. Hašek 6.8.2020 8:32Obrovské hrdinství si často podává ruku s obrovskou nesmyslností. Nebudu dále hodnotit toto hrdinství Poláků. Koho to zajímá, názor má. Článek podává autora, jsou tam osobní pohledy a i dnes moderní a časté tápání mezi SSSR a Ruskem. To lze beztrestně. Tápat mezi Třetí Říší a Německem by asi neprošlo. |
|
|
P. Kubáč 6.8.2020 8:58Rozdíly mezi Ruskem a Sovětským svazem jsou stále méně zřetelné, stejně jako Německo už zase má své řádící Antifa / SA-many. |
|
|
J. Vintr 6.8.2020 8:58Současné Rusko má se SSSR nesrovnatelně víc společného, než současné Německo s Třetí říší. |
|
|
Š. Hašek 6.8.2020 9:15Ono to lze špatně porovnat. Takové věci, které se obtížně porovnávají, mají dnešní modernopisálkové zvláště v lásce. Těžko chtít srovnání od někoho, kdo mastí Rusko, SSSR, Rusáky, rusáci, Rusko, ...... jedno za druhým. A je mu dvacet osm. |
|
|
I. Schlägel 6.8.2020 9:49Porovnat to jde snadno. Pro toho, kdo chce. |
|
|
J. Vintr 6.8.2020 10:02Jen taková drobnost. V Německu potrestali aspoň část zločinců nacistického režimu a honí je prakticky dodnes. Neslyšel jsem o tom, že by se v "demokratickém" Rusku pokusili potrestat jediného zločince z bolševického období. |
|
|
Š. Hašek 6.8.2020 10:42Jen taková drobnost. Bylo to "jejich období". Silně pochybuji, pokud by Stalin a Američané nerozmašírovali Německo na maděru (měli víc, můj dojem), tak by Němci dodnes mávali Hitlerovi. Němci dokáží být "jen programem". Docela snadno. My dokážeme být též programem, ale se švejkovskými viry. Zkráceno. Rusko je demohratické. Jenom ta jejichdemokracie není podle Hrádečku, francouzských universit a Mináře/herců z Prahy. Zkráceno. |
|
|
J. Vintr 6.8.2020 10:52Dovedete si představit, že by se po válce stal v Německu doživotním prezidentem důstojník Gestapa? Tolik k té ruské "demokracii".... |
