V roce 1979 v Iránu revoluce svrhla šáha Páhlavího a byla nastolena náboženská diktatura ajatoláha Chomejního. Důvodem revoluce prý bylo drzé vměšování Ameriky.

Američané totiž prý kdysi – kvůli svým ropným zájmům – svrhli demokratického premiéra Mosadeka a nastolili loutkovou šáhovu diktaturu... Tento mýtus byl opakován tak často, až mu většina lidí uvěřila. Pravda je ale trochu jiná.

Ajatoláh Chomejní, strůjce islámské revoluce v Iránu roku 1979.

Za prvé, Američané nezasahovali v Iránu kvůli ropě. Ropná společnost, kterou Mossadek chtěl znárodnit, byla britská, nikoli americká. Za druhé, Mossadek nebyl „demokraticky zvolen“. Naopak. Provedl puč, vyhnal krále (šáha), přivedl zemi na pokraj bankrotu a zrušil volby. Po tomto Mossadekově „vítězném únoru“ hrozilo, že se z Iránu stane další sovětský satelit. Že to bude další Československo. Proto Američané zasáhli.

Mosadekův Vítězný únor

Když se Britové doslechli, že jim Irán chce znárodnit jejich rafinérie, žádali Ameriku o pomoc, ale Bílý dům odmítl se do toho plést. Tak Britové prostě rafinérie uzavřeli. Irán neměl na těžbu vlastními silami know-whow. Takže vládě vyschnul hlavní zdroj příjmů. Byl to gól do vlastní brány.

Nepokoje, které ekonomický rozvrat vyvolal, se premiér Mosadek rozhodl využít k posílení své moci. Zrušil už probíhající parlamentní volby, s odůvodněním, že volební systém prý není spravedlivý. Skutečným důvodem bylo, že by jeho strana volby prohrála. Pochopitelně. V době hospodářského rozvratu by byl div, kdyby vyhrál. Takže se „stihlo“ hlasování jen v okrscích, kde Mosadek měl silnou pozici. Na hlasování v jiných regionech už jaksi nedošlo. Prý náhodou.

Starému parlamentu tedy vypršel mandát a nový dosud nebyl zvolen. Jak toto období bezvládí překlenout? Mosadek požádal o mimořádné pravomoci, aby mohl vládnout pomocí dekretů jako Hitler. Aby jeden muž dostal do rukou takovou moc, se mnohým sice nelíbilo. Ale Mosadek vyhrožoval, že jinak rezignuje. A vyhrožoval řáděním davu. V den, kdy šáh přijal Mosadekovu rezignaci a jmenoval nového premiéra, do ulic opravdu vyšli Mosadekovi příznivci. Rozpoutaly se nepokoje. Kvůli řádění komunistických studentů dokonce musela být uzavřena teheránská univerzita.

Mossadegh (vpravo) připomíná našeho Klementa Gottwalda (vlevo), který v únoru 1948 vyhlásil Generální stávku a svolal davy do ulic. Aby zastrašil presidenta Beneše a donutil ho předat moc komunistům.

Šáh se zalekl, vrátil Mosadekovi křeslo, dal mu požadované pravomoci, předal mu velení armády a utekl do exilu. Mosadek ihned začal demontovat konstituční monarchii. Svými dekrety si chtěl udržet přízeň komunistů ze strany Tudeh, kteří byli radikálnější než on.

Všude se dnes píše, že americká CIA svrhla demokraticky zvoleného premiéra. Nebo, že CIA svrhla „legitimní“ vládu. Skoro nikde se nedočtete, že Mosadeka svrhli až poté, co provedl puč, vyhnal šáha a zrušil demokratické volby. Tato informace chybí i na Wikipedii. A chybí i na http://www.mohammadmossadegh.com, což je online pomník na památku velikého Mosadeka.

Spojené státy se tehdy řídily podle Trumanovy doktríny o zadržování komunismu. Vše nasvědčovalo tomu, že v Iránu probíhá převrat, na jehož konci se Irán změní v sovětský satelit. CIA tedy naplánovala tzv. operaci Ajax, která podpořila iránské konzervativní síly. Ty Mosadeka svrhly (na druhý pokus, amatéři) a posadily ho do vězení. Zatímco perský šáh - konstituční monarcha - se mohl vrátit z exilu.

Šáh Páhlaví

Dnes se říká, že CIA dosadila na trůn v Iránu tyrana, který pak vykořisťoval ubohé rolníky a dělníky. To prý bylo důvodem islamistické revoluce ajatoláha Chomejního v roce 1979.

Jenže CIA šáha nedosadila. Ten vládl v Iránu už od roku 1941. Jako konstituční monarcha měl ústavní právo dosazovat a sesazovat premiéry dle uvážení. Musel jen parlament požádat o potvrzení. Mosadek nebyl první ani poslední premiér, kterého šáh vyměnil.

Za druhé, Réza Páhlaví nevládl jako žádný reakcionář. Hrál si na osvíceného panovníka jako ruský car Petr I. Provedl pozemkovou reformu, kdy vzal půdu velkým latifundistům a rozdělil ji bezzemkům. Dělníci nyní dostávali podíly ze zisku firem, kde pracovali. Zavedl zdravotní pojištění. Naučil obyvatelstvo číst a psát. Budoval průmysl. Chtěl si získat přízeň obyčejných rolníků a dělníků, aby měl v nich oporu proti velké pozemkové šlechtě. Tato tzv. bílá revoluce – řízená shora – měla zabránit rudé revoluci.

Západními novotami a odmítáním šaríe si ale popudil pověrčivé venkovany a islámské duchovní. Stejně jako velkou pozemkovou šlechtu. Šáhovu „bílou revoluci“ bychom mohli přirovnat k reformám našeho císaře Josefa II, které na tehdejší církev také byly dost silná káva.

Páhlavímu se vyčítá jeho tajná policie SAVAK, ale – jak dnes po Charlie Hebdo chápeme - proti islámskému terorismu se v rukavičkách bojovat nedá. Vždyť egyptský diktátor Mubarak také Muslimské bratrstvo dokázal zvládat jen díky armádě a tajné policii (Vzpomeňme na ozbrojené kolony chránící turisty u egyptských pyramid). Dnešní iránská teokracie nemá šáhovi ostatně co vyčítat, protože jejich tajná policie SAVAMA je ještě horší.

Závěr

Jsou na tom v Íránu dnes lépe nežli za šáha Páhlavího? V dnešním Íránu vládne právo šaría, zlodějům se sekají ruce, nevěrné ženy se kamenují, homosexualita se trestá smrtí, odpadnutí od islámu je trestný čin, ženy musejí nosit hidžáb, život ženy má u soudu poloviční cenu. Jde o barbarský režim jen o málo lepší než ten v Saúdské Arábii (V Íránu totiž ženy smějí studovat a řídit auto). Irán navíc financuje teroristické hnutí Hizbaláh (které v 80.letech za války v Libanonu jako první přišlo s taktikou „sebevražedných atentátů“).

Americký president Carter byl slaboch a nedokázal islámské revoluci v Iránu zabránit. Jeho dnešní nástupce Husajn Obama je stejný slaboch. Vloni souhlasil, aby si náboženští fanatici v Iránu pořídili vlastní jaderný program. Bůh nám pomáhej.

Reference:
Thomas B. Phillip. Queer Sinister Things: The Hidden History of Iran (str 166)
https://www.nationalreview.com/nrd/articles/302213/myths-mossadegh
http://nationalinterest.org/feature/six-myths-about-the-coup-against-irans-mossadegh-11173?page=2