Dne 29.11.1947 schválilo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 191 o rozdělení Palestiny na stát židovský a arabský, přičemž Jeruzalém se měl stát mezinárodním městem. Ačkoli židovské vedení plán přijalo, Liga arabských států jej odmítla a okamžitě začala formovat dobrovolnické armády, aby zabránila rozdělení.

Po přijetí této rezoluce docházelo k četným násilnostem mezi Araby a Židy v Palestině i k divokým pogromům proti Židům v arabských státech. Vedoucí arabští představitelé, zejména v Sýrii a Iráku, stupňovali protižidovskou rétoriku a vyzývali k vojenské akci, která by zabránila naplnění rezoluce OSN, zaváděli náborová a branná opatření a začali shromažďovat finanční prostředky k budoucí vojenskému zásahu proti židovskému státu. Začala první fáze války za nezávislost, tzv. „nevyhlášená válka“, která trvala až do 14.5.1948, kdy vznikl Stát Izrael, který o den později napadly okolní arabské státy a následně propukla naplno druhá fáze války ze nezávislost, během které Izraelci bojovali o své přežití své země proti mnohonásobné přesile Arabů, kteří chtěli židovský stát zničit a zadusit ihned po jeho vzniku.

Dne 8. prosince 1947 se v Káhiře sešli pohlaváři Ligy arabských států a vypracovali kompromisní plán na vytvoření arabské dobrovolnické armády, která by bojovala proti Židům v Palestině. Mnozí arabští předáci se však obávali zejména touhy transjordánského krále Abdulláha anektovat Palestinu. Jeruzalémský muftí Hajj Amin al Husseini si přál jmenovat velitele těchto sil, ale arabští vůdci byli vůči němu stejně obezřetní jako vůči Abdulláhovi. Výsledkem bylo jmenování Fauziho al-Qawuqjiho, bývalého vůdce arabského povstání z let 1936-1939, do čela takzvané Arabské osvobozenecké armády (ALA). Napětí ohledně toho, kdo bude kontrolovat budoucí Palestinu, zejména mezi muftím Husseinim a Abdulláhem, jakož i ostatními arabskými státy, bylo trvalým problémem při vypracovávání koordinovaného plánu arabského útoku, avšak nakonec došlo mezi arabskými vůdci k dohodě. ALA měla bojovat proti Židům do okamžiku, než odejdou ze země Britové, protože se arabští vůdci obávali nasadit své regulérní armády ještě v době, když zemi spravovali Britové, s nimiž se nechtěli dostat do přímého ozbrojeného střetu.

ALA vpadla do Palestiny v lednu 1948, tedy ještě čtyři měsíce před skončením britského mandátu, a tvořili ji nepravidelní vojáci z několika arabských zemí, tj. Syřané, Libanonci, Jordánci, tzv. Palestinci, Jordánci, Egypťané, Čerkesové, drúzové, bojovníci z Muslimského bratrstva, Bosňáci a také turečtí, němečtí a britští dezertéři. Jaká to ironie, Britové a Němci bojující nyní na stejné straně. ALA se zaměřovala na jednotky Hagany a kontrolovala přístup do vesnic, aby je izolovala od větších židovských center.

Na začátku roku 1948 byly vztahy mezi Araby a Židy v Palestině velmi napjaté, dá se říci na bodu varu. Udržováním míru byli pověřeni Britové. S blížícím se koncem britského mandátu a stahováním britských vojsk, do něhož zbývalo jen několik měsíců, se však tento úkol stával stále obtížnějším.

Období od konce 1947 a celého následující roku 1948 bylo ve stínu arabského teroru. Arabové zavraždili tisíce Židů při teroristických útocích, znásilnili bezpočet židovských žen, napadali židovské objekty, tj. demolovali, plenili a vypalovali obytné domy, obchody, synagogy, nemocnice, školy a hřbitovy. K jednomu z nejstrašnějších masakrů Židů ve Svaté zemi ještě před založením Izraele došlo dne 13. dubna 1948, během něhož Arabové zaútočili na zdravotnický konvoj, který jel k nemocnici Hadassah a zabili 80 lidí, většinově izraelských zdravotníků, učitelů a studentů. Nemocnice Hadassah a Hebrejská univerzita představovaly hlavní symboly izraelské přítomnosti v Jeruzalémě, a proto je Arabové chtěli srovnat se zemí a tím zlomit odhodlání Židů bojovat.

Arabští vůdci již na počátku roku 1947 vyzvali k bombardování a zničení nemocnice Hadassah, aby zastrašili všechny palestinské Židy. V lednu 1948, s ohledem na svůj blížící se odchod plánovaný květen 1948, Britové zmírnili své bezpečnostní opatření. Nemocnice Hadassah tak byla stále více odříznuta od hlavních částí židovského Jeruzaléma a neměla zajištěnou účinnou obranu.

Nemocnice Hadassah se nachází v areálu Hebrejské univerzity na hoře Skopus. Jediný přístup k nemocnici a univerzitnímu kampusu vedl po úzké, kilometr a půl dlouhé silnici, která procházela několika arabskými čtvrtěmi. Arabové blokovali přístup k nemocnici i univerzitě a arabští nacionalisté pronikali do těchto čtvrtí a plánovali přepadení židovských cestujících, kteří již byli ve vážném nebezpečí ze strany arabských odstřelovačů. Zaměstnanci Hadasy si velmi dobře uvědomovali hrozící nebezpečí, které cestování po silnici přinášelo, a neustále žádali britské síly, aby jim zaručily bezpečnost při cestě do nemocnice.

Osudového dne 13. dubna 1948 byl vyslán zdravotnický konvoj, který měl do nemocnice dopravit zásoby. Toho dne v konvoji cestovali izraelští lékaři, studenti medicíny, zdravotní sestry, pacienti, rodinní příslušníci a univerzitní lektoři. Během cesty se konvoj dostal do prudké zatáčky na úzké silnici, když vedoucí vozidlo najelo na minu nastraženou arabskými teroristy. Vzápětí se všichni dostali pod palbu těžkých kulometů.

Pěti vozidlům se podařilo uniknout, ale obrněné vozidlo, sanitka a dva autobusy zůstaly uvězněny. Několik cestujících mávalo bílými vlajkami, aby se vzdali, ale střelba neustávala, Arabové totiž nebrali žádné zajatce. Z jednoho z vozidel začal unikat benzín. Brzy nato arabští bojovníci vrhli na tekoucí palivo zápalné lahve. Vozidla explodovala a vše se ocitlo v plamenech. Při útoku zahynulo 80 lidí, 79 Izraelců a 1 britský voják. Mezi mrtvými ležel i Dr. Chaim Yassky, generální ředitel lékařské organizace Hadassah.

Novinář Daniel Greenfield napsal: „Po barbarství útoku následovaly snímky mrtvých, kteří byli v některých případech bez hlavy, prodávané jako pohlednice jako další připomínka toho, že nepřítel se řídí zcela jiným pojetím morálky. „

Britové nikdy nikoho za tento zločin nestíhali. Hadassa má údajně důkazy o britské spolupráci s Araby, která umožnila útok, při němž byla nesmyslně zmasakrována skupina lidí důležitá pro zdraví regionu. Nemocnice Hadassah byla nejmodernějším zařízením v oblasti a také první fakultní nemocnicí a sloužila jak Židům, tak Arabům.

Ani po 76 letech se však mentalita palestinských Arabů příliš nezměnila. Radikální islamisté jednají úplně stejně jako tehdejší arabští teroristé, kteří přepadli konvoj na cestě do Hadasy, o čemž jsme se mohli názorně přesvědčit během masakru v kibucech v obálce Gazy ze dne 7.října 2023.

https://israelmyglory.org/article/the-hadassah-hospital-massacre/

https://israeled.org/hadassah-medical-convoy-massacre/

https://www.jerusalemstory.com/en/lexicon/arab-liberation-army

https://en.wikipedia.org/wiki/Arab_Liberation_Army