Jak jsem před časem zde psal, jsem již docela stár a docela dost pamatuji. Současná napjatá situace po sestřelení ruského vojenského Su-24 tureckou vojenskou F-16 mi připomněla událost třicet dva roků starou.

Pro mladé, kteří tu událost nemohou pamatovat, a pro starší, kteří si ji už nepamatují - zopakování.

1. září 1983 byl nad jižním okrajem ostrova Sachalin, sovětský Dálný východ, podle tehdejšího oficiálního prohlášení „zastaven“ let KAL 007. V obyčejné lidské řeči byl civilní jihokorejský Boeing 747 sestřelen sovětským vojenským Su-15. Na palubě bylo 269 lidí, nikdo nepřežil.

Let KAL 007 mířil z Anchorage na Aljašce do jihokorejského Soulu. Cestou se odchýlil západním směrem od předepsané trasy, přeletěl Čukotku a dostal se až nad Sachalin. Po „zastavení“ se zřítil do Ochotského moře. Správně měl letět nad mezinárodními vodami a přes Japonsko zatočit na Soul, viz mapa letu. Podrobný popis události uvádí Wikipedia.org i jiné servery.

Sovětské orgány, souhlasně s nimi i československé, po sestřelení tvrdily, že šlo o maskovaný špionážní let, který musel být zastaven.

Jak uvedl ministr zahraničí SSSR Andrej Gromyko dne 8.září 1983 na helsinské konferenci v Madridu: „Základní otázkou je, má-li někdo právo beztrestně narušovat cizí hranice a svrchovanost jiného státu? Ne, takové právo nikdo nemá. Tato důležitá teze je zakotvena v nejautoritativnějších dokumentech, Chartě OSN.“... „Protože se narušitelské letadlo nepodřídilo požadavku letět na sovětské letiště a pokoušelo se uniknout, splnil stíhací letoun protivzdušné obrany příkaz velitelského stanoviště, aby jeho let zastavil.“ (Pramen Rudé právo, 9.9.1983 strana 6, zde)

V březnu 1992 předal ruský president Jelcin s omluvou za tragedii jihokorejskému presidentovi černé skřínky, ale bez záznamových pásek. Tyto pásky byly předány až 8. ledna 1993 mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO. Potom byl zveřejněn časově koordinovaný přepis korespondence všech aktérů události.

Nemohu soudit, jen si srovnávám tehdejší situaci s tou současnou. Tenkrát sestřelení dopravního letadla s civilisty byl oprávněný akt sebeobrany a v současné době sestřelení vojenského letadla byl zločin. Z technického hlediska jde o dvě shodné události, obě letadla byla v prostoru kde být neměla, ale..., jednou je to dobře, podruhé špatně.