26.11.2020 | Svátek má Artur


HISTORIE: Kdo vlastně před sto lety dobyl severní pól?

15.3.2008

„Víme to!“ už slyším: „Přece Čech! Čech Karel Němec, ne?“

Tak aspoň odpoví každý znalec života a díla Járy Cimrmana, ale Cimrmanovi původci se neinspirovali úplným prázdnem, samozřejmě. Tak jak to tenkrát, právě před sto lety, bylo?

Následovně. O pól intenzivně usilovali hned dva Američané. Lékař Frederick Albert Cook a důstojník a inženýr Robert Edwin Peary. A právě doktor Cook (1865-1940) potom možná na severní točně i stanul, ovšem to čistě podle vlastního tvrzení. Stalo se prý 21. dubna 1908. Anebo nestalo? Mrzl tam jmenovec slavného mořeplavce opravdu první?

Víme, že to obecně bývá označováno za lež, k čemuž přispívá Cookova zparchantělá pověst. Co na ní vadí konkrétně?

Například Cookovo mystifikování světové veřejnosti v případu jím rovněž „provedeného“ dobytí nejvyšší hory Severní Ameriky Mountu McKinley v roce 1906, které je sice zevrubně popsáno v Cookově knížce Na vrchol světadílu (1908), jež ale jeho průvodce dodatečně popřel. Ani to není vše. K další nedůvěře v doktora Cooka vede i jeho pozdější (1930) uvěznění za spekulační podvody i „porušení poštovních zákonů“. Dostal čtrnáct let. Byl propuštěn až po odpykání sedmi. A ač si hodně vydělal přednáškami, články i svými spisy, včetně právě velice úspěšného díla My Attainment of the Pole (Mé dosažení pólu, New York 1909), zůstává už prvenství „přiklepnuto“ Pearymu (1856-1920). Právem?

Nevím. Peary ohlásil, že stojí na pólu, až o rok později, konkrétně 6. dubna 1909, zatímco (a to zde uveďme i pro pořádek) jižní točna „padla“ ještě za další dva a půl roku a až díky Roaldu Amundsenovi (15. 12. 1911) a – jistěže - i díky nešťastnému Robertu Falconu Scottovi (18. 1. 1912), který na zpáteční cestě zahynul.

Vraťme se ale na sever.

A veliký pozor. Britský polárník Wally Herbert získal v osmdesátých letech od Pearyho potomků polárníkův deník. Ten mu v dobré víře vydali po odvysílání televizního pořadu, ve kterém se (nikoli poprvé) zpupně tvrdilo, že na pólu přece jenom jako první stanul Pearyho rival doktor Cook. Herbert tedy vzal starý deník a zevrubně přezkoumal veškerá Pearyho astronomická pozorování. Došel k překvapujícímu závěru.

Peary ve skutečnosti minul točnu o sto kilometrů.

A možná… to i věděl. Nebo jen tušil?

Každopádně je krajně podezřelé, že právě v inkriminovaných dnech si Peary úplně přestal vést deník a že během pouhých čtyř dnů urazil údajně po ledě skoro čtyři sta šedesát kilometrů, což se ještě dlouho poté nikomu nepodařilo, a to ani za pomoci moderních sněžných vozidel, kterými Peary samozřejmě ještě nedisponoval.

Oponujme však rovnou. Prázdný deník může přece být právě důsledkem onoho rychlého pochodu, během něhož se Pearymu nedostávalo času. Kdo to ví?

Tu vůbec první zprávu o dobytí severního pólu každopádně rozhlásili světu novináři listu New York Times dne 7. dubna 1909 a (hříšně) jen na ubohém základě velestručného Pearyho telegramu, který zněl: „Jsem na pólu.“

Uvěřili mu a až roku 1988 se za tuto lehkomyslnost list veřejně omluvil slovy: „V dobré vůli a vzhledem k Pearyho dobré pověsti naši redaktoři o dobytí severního pólu vůbec nepochybovali.“

Tak jak to tedy je? A kdo tam stál první? Budeme slavit už letos, anebo to byl přece jenom Čech Karel Němec?








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.