29.5.2020 | Svátek má Maxmilián, Maxim


HISTORIE: Kdo je skutečný kolonista?

15.5.2020

Doba kolonialismu bývá neomarxisty často odsuzována. Tito ultralevicoví aktivisté označují za kolonisty bílé, většinově evropské obyvatelstvo, které je v jejich pojetí utlačovatelské, zatímco lidi neevropského původu považují za utlačované, tudíž podle nich zasluhující zastání, podporu a soucit. V případě izraelsko-palestinského konfliktu jsou za utlačovatele pokládáni Izraelci, zatímco tzv. Palestinci zastávají pozici utlačované skupiny obyvatelstva, a proto se těší z jejich strany nezasloužené solidaritě.

Termín „kolonisté“ se aplikuje výlučně na Izraelce, ale ve skutečnosti jsou to Židé, kteří jsou původními obyvateli jižního Levantu, zatímco historické a genealogické důkazy ukazují, že lidé dnes označovaní jako Palestinci jsou smíšeného původu složeného ze tří skupin - muslimští dobyvatelé většinově ze 7. století, arabští přistěhovalci z 19. století a místní konvertité k islámu. Příkladem nám budiž muslimské dobytí a ovládnutí tehdejší byzantské Palestiny v 7. století, což je ukázkový příklad kolonialismu v praxi, a pozdější masivní arabská přistěhovalecká vlna v průběhu 19. století, která probíhala souběžně s novodobým židovským přistěhovalectvím známým jako „alíja“, ale v násobně větším rozsahu. Takže přiřknout sionistům a obecně Židům nálepku „kolonista“ je hrubým zkreslením historických faktů, dá se říci účelovým lhaním. A tudíž je falešné a zavádějící argumentovat arabskou většinou ve Svaté zemi ve dvacátých letech 20. století a využívat tuto skutečnost jako klacek proti dnešnímu Izraeli.

Dále jsou Izraelci mnohými antisemity označováni jako „osadníci“. Někteří lidé chápou pod pojmem „osadník“ člověka, který vejde nezákonně na cizí území, pomocí síly vymýtí či zotročí původní populaci a násilně prosadí svou kulturu a svůj způsob života na dané dobyté lokalitě. Jako odstrašující příklady vysvětlující urážející pojmy „osadníci“ a „kolonisté“ nám slouží příklady států USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky, Rhodesie a také Státu Izrael. Dá se říci, že pro neomarxistu je běloch a priori utlačovatelem, zločincem a tyranem bezohledně vykořisťujícím afroasijskou populaci po celém světě.

Hlavní protiizraelskou konspirační teorií je, že se sionismus, ušlechtilé vlastenecké hnutí židovského národa, stal nástrojem Velké Británie k ovládnutí tehdejší osmanské Palestiny, a protiizraelské konspirační bludy jdou ještě dále, když pravdu převracejí v lež a tvrdí, že Židé byli ve skutečnosti jen cizinci, kteří násilně dobyli a ovládli „palestinskou zemi“, vyhnali „Palestince“ a založili si svůj stát na „cizím území“, tudíž doteď antisemité všech barev rozšiřují palestinskou legendu o „ukradené zemi“ a co hůře, Izraelce přirovnávají k nacistům a tzv. Palestince k Židům za druhé světové války. A na Izraelce ultralevicoví antisemité hledí jako na lidi s „dědičným hříchem“, jejichž zločin vůči tzv. Palestincům nebude nikdy sňat, pouze zánikem židovského národního Státu Izrael, o což se palestinští teroristé a jejich příznivci po celém světě snaží všemi možnými prostředky, ať už násilným krvavým terorismem, tak pomoci hnutí BDS, veskrze antisemitského, které si dává za cíl izolovat, bojkotovat, urážet a znevažovat Izrael, jeho vědce, akademiky, studenty, sportovce a umělce a je velmi smutné, že i mnohé nevládní organizace financované Evropskou unií podporují palestinské teroristické organizace a její členy, kteří mají krev na rukou mnohých Izraelců.

Na druhé straně mnohým eunijním politikům a všejalikým protiizraelským zaslepeným fanatikům nevadí skutečné zločiny tureckého prezidenta Erdogana, který nazval izraelského premiéra Netanjahua „teroristou“ a Izrael „teroristickým státem“. To praví vedoucí představitel země, která je zodpovědná za genocidu křesťanského arménského obyvatelstva dosahující rozměrů nacistického holocaustu, člověk, který vraždí Kurdy v Sýrii, prakticky jediné skutečné bojovníky proti Islámskému státu. Dále Erdogan provádí čistky v armádě, na policejních postech, v úřadech, ve školách a ve všech sférách veřejného i soukromého života, paktuje se s Íránem, kde vládne tvrdý islamistický režim šílených ajatoláhů, šíitské obdoby Islámského státu, vyzývá tureckou diasporu v Evropě, aby se neasimilovala v zemích, kde žije, ale aby naopak tvrdě islamizovala evropská města. Erdogan skutečně není politik, který by měl kohokoliv poučovat o morálce a lidských právech, a přesto se s ním Angela Merkelová a jiní eunijní politici paktují a vycházejí mu všemožně vstříc.

Historie Blízkého východu však na druhé straně ukazuje pravý opak. Muslimové násilně podmanili většinu území na Blízkém východě, zotročili či úplně vyhladili velkou část původních židovských, zoroastrijských a křesťanských komunit, takže jsou to většinově muslimové, tedy i tzv. Palestinci, kteří se dopouštěli genocidy na původní blízkovýchodní populaci, a je hanebné a urážlivé, že jsou z „genocidy“ obviňováni Židé. Obvinění z „osadnického kolonialismu“ vůči Izraelcům jsou lživá. Velké množství historických důkazů potvrzuje, že Židé jsou původními obyvateli jižní Levanty, jejich přítomnost se datuje k dávným dobám před dvěma tisíci lety a dokládá jejich nepřetržitý pobyt v dané oblasti.

Nesmíme ale zapomenout, že se jedná o konflikt náboženský mezi islámem a judaismem,

nikoliv národní. Muslimských států je 52, Arabové mají v držení 22 z nich, tudíž nač by potřebovali třiadvacátý? Tím, že Židé znovu získali ztracenou vlast v Izraeli, je prohra muslimů (dle nich samotných) a islámu završena, podle některých veršů Koránu jsou Židé „prokletým národem“, který nemůže a nesmí vlastnit nikde na světě žádnou zemi a „vládnout“ v ní muslimům.

Co se týče podpory sionismu ze strany Velké Británie, imperiální velmoci, je třeba zmínit Balfourovu deklaraci z 2.11.1917, která slibovala Židům znovuobnovení národní domoviny v Palestině, biblické Země Izraelské, nicméně britská podpora sionistickému hnutí neustále klesala a posléze během druhé světové války Britové fakticky vstup do Palestiny Židům zamezili a tím byl osud stovek tisíc Židů zpečetěn, většinou byli později zavražděni německými nacisty. Jejich proarabská politika se nezměnila ani po druhé světové válce, a to až do roku 1947, kdy teprve pod nátlakem tehdejšího veřejného mínění, šokovaného jejich krutým zacházením s Židy - většinou s přeživšími holocaustu - v internačních táborech na Kypru, kteřá chtěli nalézt nový domov v tehdejší mandátní Palestině, vrátili mandát a předložili palestinskou kauzu OSN. Na rozdíl od Židů jsou dnešní tzv. Palestinci lidé složeni z muslimů, kteří pronikli do Palestiny v 7. století, z arabského obyvatelstva přistěhovaného v 19. století a z místních domorodých konvertitů.

Směšné je prohlášení některých palestinských politiků, kteří sami sebe označili za Kananejce, starověkou populaci žijící Izraeli před Jozuovým dobytí. Velká část arabských Palestinců je ve skutečnosti saúdského a egyptského původu, tudíž tzv. Palestinci o sobě nemohou tvrdit, že jsou původními obyvateli, a nemají právo označovat Izraelce za „osadníky“ a „kolonisty“, což ale neustále dělají a ještě horší je, že jejich neomarxističtí příznivci na Západě přebírají jejich protiizraelskou urážlivou rétoriku a přijímají za svou palestinskou legendu o „ukradené zemi“.

Tyto urážky Izraelců jsou moderní verzí středověkých krvavých pomluv, které vedly k masakrům židovského obyvatelstva po celé Evropě. Dnešními pachateli antisemitských vražd v západní Evropě jsou zejména muslimové; jim naklonění ultralevicoví liberálové omlouvají tyto zločiny údajným špatným zacházením Izraele s palestinskými Araby. Kauzu židovských osad nadřadili nad všechny celosvětové problémy, Židé v osadách jsou médii, politiky a členy mnohých nevládních organizací trvale uráženi, špiněni a démonizováni v nacistickém stylu, jsou obviňováni z vraždění a mučení palestinských Arabů, přitom pravda je opačná.

Tzv. Palestinci, kteří pracují v izraelských osadách, mají násobně vyšší mzdu a jsou mnohem lépe sociálně zajištěni, nežli na území samotné Palestinské samosprávy, přesto však palestinští politici vymývají hlavy svým lidem, zejména malým dětem, a toto chování vede nakonec k neštěstí i jich samotných. Palestinští Arabové, vedení obludnou nenávistí ke všemu izraelskému a židovskému, se dopouštějí mnoha teroristických útoků proti Izraelcům, ovšem tyto zprávy se do většiny médií nedostanou. Tato fakta odporují cítění mnohých novinářů, podle kterých je Izraelec vždy pachatelem, zatímco „Palestinec“ je vždy a za jakýchkoliv okolností nevinnou obětí.

Koneckonců, oběti z řad Izraelců byly a jsou v očích mnoha publicistů „jen“ osadníci, takže na nich příliš nezáleží, ale pokud Izraelci učiní nějakou odvetnou akci, zatknou či během následujícího boje usmrtí nějakého teroristu, spustí mnohé sdělovací prostředky hlavního proudu hysterický řev. Židé v Evropě se pak často stanou lovnou zvěří, synagogy a jiné židovské objekty lehnou popelem a to vše z důvodu jejich lásky k „Palestině“. Na mnohých akcích propalestinských demonstrantů můžeme vidět vlajky palestinské, hizballáhovské, nezřídka i ty patřící Islámskému státu, což ale nikoho z nich nepobuřuje, zato izraelské vlajky a jiné izraelské státní symboly tito zběsilí šílenci pravidelně pálí a ničí.

Na protiizraelský terorismus z minulého roku reagoval odpovídajícím způsobem jen americký prezident Donald Trump, kdy z jeho popudu americké ministerstvo zahraničí v reakci na „krvavý srpen“ (roku 2019) odstranilo ze svých webových stránek jakoukoli zmínku o Palestinské samosprávě.

Nyní jen stručně o několika z teroristických útoků a atentátů. Na začátku srpna 2019 dva palestinští teroristé unesli a posléze ubodali studenta ješivy Ohr Torah Mahanayim a vojáka Dvira Soreka z Ofry. Na konci srpna nastražili a odpálili bombu tři palestinští teroristé poblíž pramene Ein Bubin u města Dolev. Při výbuchu zahynula Rina Shnerb (17) a poraněni byli i její otec a bratr. Celá rodina pochází z Lodu.

Došlo i k mnoha dalším teroristickým útokům, které si naštěstí nevyžádaly cenu nejvyšší. Dne 11.8.2019 Palestinec napadl 18letého Izraelce skleněnou láhví ve Starém Jeruzalémě, posléze se palestinští Arabové pokoušeli zlynčovat Izraelce, opět ve Starém Jeruzalém. Arabští obyvatelé napadli automobil s izraelskou poznávací značkou, poškodili vozidlo a snažili se zaútočit na řidiče. Incidentu si všiml nedaleko stojící policista, který vystřelil do vzduchu a útočníky rozehnal. Krátce nato další přivolané policejní síly dva útočníky zatkly. Dne 15.8. 2019 palestinští Arabové napadli nožem izraelského policistu ve Starém Jeruzalémě. Incident se udál na Chrámové hoře. Izraelský policista v sebeobraně oba teroristy zastřelil. Nedlouho poté vyzývala k vraždě tohoto policisty teroristická organizace Hamas na svém FB profilu. O den později palestinský terorista najel automobilem na dva mladé Izraelce, sourozence, na dívku Noam Navies (19) a jejího bratra Nahuma (17) z Gush Etzionu.

V průběhu letošního roku jen díky výborné práci tajných služeb Mosadu, Shin Betu, Amanu a skvělé obranyschopnosti izraelské armády nepřišel nikdo z Izraelců o život.

Na úplný závěr přikládám k danému tématu video, které dokládá tragické palestinské podněcování proti Izraelcům
„Zatřel Židy!“



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.