28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

HISTORIE: Dvě bitvy o Británii

Před osmdesáti lety (přesněji 10. 7. 1940) byla zahájena Bitva o Británii, jeden z nejdůležitějších konfliktů v historii lidstva. Je moc dobře, že tohle výročí je zrovna teď, kdy mnozí chtějí dát „na frak“ Winstonu Churchillovi.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 15.7.2020 10:22

Jen připomeňme, že Británie a Francie fakticky dotlačily SSSR ke spolupráci s Německem tím, že se odmítaly podílet na společné dohodě o spolupráci při stále pravděpodobnější expansi Německa na východ. Tato jednání inicioval SSSR. Británie a Francie posílaly na jednání nekompetentní zástupce druhého řádu, vše ke značnému znepokojení Dr.Beneše a čs. diplomacie. Teprve po ztroskotání sovětsko-francouzsko-britských jednání z důvodu nespolupráce Západu SSSR otočil a vznikl známý pakt. SSSR šlo o čas, bylo by možno uvést mnoho detailů. Podle současných ruských pramenů i podle vzpomínek německých vojáků předešel Hitler 21.6.1941 sovětský útok snad jen o jeden den. Západní demokracie chtěly, aby se Německo a SSSR vzájemně střetly, k tomu bylo nutno odstranit nárazníkové státy střední Evropy. Mimochodem krátce po Hitlerově nástupu k moci bylo Polsko první, které s ním uzavřelo pakt o neútočení. Hitlerova chyba byla, že "podivnou válku" nenechal vyšumět a místo napadení Západu s ním neuzavřel mír. Po potupných porážkách se britské veřejné mínění zřejmě začalo rychle obracet a Churchill se objevil jako deux ex machina. Snad málokdy v dějinách tak mnoho záleželo na jednom muži. A podle vzpomínek našich letců ještě v hloubi války byli na Hyde Park Corner k vidění řečníci, volající po skončení války a smíření s Německem. Doslova příšerné je, že dnešní mladé humanisty-historiky takové věci nezajímají, mají popletené nejen války, ale i staletí. Vyplnili školní testy, stali se magistry a mají vystaráno.

M. Krátký 15.7.2020 10:38

souhlas - právě jsem s mým historickým zpožděním dočetl knihu Františka Fajtla - Létal jsem s třistatřináctkou - kde vámi zmíněné nálady v počátku války v Británii také připomíná - naprostý souhlas s vaším shrnutím tehdejší situace - a hlavně poslední 2 věty - R^R^R^

P. Brich 15.7.2020 14:09

Díky vydatné německé pomoci zvítězili v Rusku bolševici. Co do metod ovládnutí státu byly režimy nacistický a bolševický bratrské (obě byly krvavé, i když jedna z počátku vedla cestou parlamentní, druhá revolucí). Vládnutí pomocí otevřeného teroru byl oběma společný. Imperiální cíl měli též stejný - ovládnutí nejméně Evropy. Jeden pod rudou vlajkou s hákovým křížem, druhý pod rudou vlajkou se srpem a kladivem. A tak pakt Molotov-Ribbentrop bylo zahájení partie tahem pěšce na šachovnici Evropa. A hnědý pod rudou vlajkou s hákovým křížem byl z počátku úspěšnější. Polsko si bratrsky rozdělili. A pak se hnědý obrátil západním směrem, což způsobilo zmatek mezi obecenstvem, které si myslelo, že bude té partii přihlížet, případně sázet na výsledek a najednou se v podvlíkačkách ocitli ve hře. A tak za vydatné zejména surovinové a potravinové pomoci rudého, hnědý obecenstvo zahnal na okraj šachovnice. Rudý se zatím spokojil s územními zisky, které si s hnědým domluvili a doufal v to, že jako Polsko i ostatní kořist si bratrsky s hnědým rozdělí, i když si musel být vědom, že nejsou kohouty na smetišti, ale hráči na šachovnici. A tak hnědý "překvapivým" útokem prolomil obranu rudého a dostal se až k rošádě rudého. Mezi tím se obecenstvo vzpamatovalo a za mohutné pomoci strýčka zpoza velké louže vydatně podpořilo a podporovalo rudého, takže nejen hnědého zahnal od své rošády, ale spolu s probravším se obecenstvem zahnal hnědého až do jeho bunkru, ve kterém ani nevyčkal vyhlášení matu, ale hrdinně skonal vlastním jedem a kulkou. Mezi tím se ale i jinde na světě rozehráli jiné partie a tak dnes svět vypadá tak, jak vypadá.

Je ovšem nehynoucí zásluhou hnědého, že rudého dostal až do centra Evropy, když před zahájením partie byl versty a versty daleko za Karpatami.

P. Brich 15.7.2020 14:14

Oprava:

Vládnutí pomocí otevřeného teroru bylO oběma společnÉ

Mezi tím se ale i jinde na světě rozehrálY jiné partie

M. Krátký 15.7.2020 8:00

naprostý souhlas a děkuji autorovi. Bohužel se ale domnívám, že to naši politickou "reprezentaci" v EU ani doma v ČR vůbec nezajímá a tisíce pomatených v poslední době vyškolených "studentíků" tomu vůbec nerozumí. ale děkuji R^R^R^

I. Schlägel 15.7.2020 7:40

Děkuji za podnětný výlet do historie.

R. Tichý 15.7.2020 6:49

Opravdu se mezi Churchillovymi predky nenajde ani jeden nebeloch? To by mu dnes (!) pomohlo....

J. Dvořák 15.7.2020 14:07

Nepomohlo. Ochrana vlastního národa se dnes neodpouští.

V. Cícha 15.7.2020 4:57

Myslím, že není tak docela od věci názor, že válce se dalo předejít v roce ...ano 1936, kdy Hitler porušil, ač nevalnou, ale nicméně Versailskou smlouvu, a okupoval Porýní aniž by se mu kdokoli postavil na odpor, čímž si posílil sebevědomí o své síle. Také, myslím , že dnešní dohady okolo Mnichova, čeho se který stát a státník dopustili a vůbec hodnocení situace na sklonku těch třicátých let, sotva po třech letech se ukázalo, že sotvaco a sotvakdo mohl Hitlera odradit od jeho dobyvačných a zločinných úmyslů..

J. Ganaur 15.7.2020 8:51

Neokupoval, bylo německé, ale demilitarizované podle Vs.Hitler tam poslal armádu.

P. Hatina 15.7.2020 1:41

Tak ona je to "skoro " pravda. A to "skoro " znamená, že panu Churchillovi, jak zmíněno v závěru byla vláda (funkce premiéra) předána, právě tou zmiňovanou (pro-fašistickou?) britskou vládou jako krizovému státníkovi, který měl Hitlera zastavit.

Zní to sice jako paradox, leč můžeme se poučit v jedné z vymyšlených anekdot o Churchillovi, britští politici se rozhodli dát, sportovně řečeno v rámci "far play" demokracii (a Evropě) proti nacismu alespoň tuto šanci.

V tom je možná ten zásadní rozdíl mezi Británií a třeba naším státem. ,..Protože naši udatní politici a naše udatné "elity národa" se vždycky v té krizi největší po...a vzdali to bez šance obrany...

J. Dvořák 15.7.2020 14:15

Lépe je hájit obrannou linii na pobřeží než na běžné hranici, kde system bunkrů končil na hranicích s Rakouskem a Polskem.