I. Schlägel 12.8.2020 13:48

Politickou chybou by bylo nechat zemřít statisíce vlastních vojáků při konvenčním pokračování války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 12.8.2020 20:35

Přesně.

Začal si kdo? Tak dostal přes držku momentálně optimálním způsobem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.8.2020 11:39

Generál Stimson.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 12.8.2020 11:50

předsudečná návist Kyoto zachránila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šedivý 12.8.2020 9:59

Rusové neměli naprosto žádnou vyloďovací techniku. Z pohledu Japonců tak byli kriticky nebezpeční na pevnině ale na ostrovech byli rizikem jen teoretickým.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 12.8.2020 10:31

A Kurily obsadili ako? Aj keď je pravda, že s americkou sa nedala zrovnávať.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ziegler 12.8.2020 10:50

Malé Kurily a hlavní japonské ostrovy jsou velký rozdíl. Na vylodění na hlavních japonských ostrovech Sověti neměli dostatek vyloďovacích plavidel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 12.8.2020 11:57

Vylodění na nepřátelském území je především logisticky velice náročná operace. Vylodění vojáci jsou prakticky v obklíčení mnohem početnějšího nepřítele a je potřeba jim zajistit velmi rychlý přísun materiálu a posil. Když není k dispozici normální přístav, neobejde se to bez speciální techniky a dokonalé organizace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.8.2020 11:42

Asi pred týždňom som sa díval na dokument BBC o konci II. WW. Jednoznačne tam uvádzali, že ani druhá bomba generálny štáb nepresvedčila a zásadná zmena v myslení vlády, genštábu a cisára bola spôsobená správou, že ČA vstúpila do vojny proti Japonsku. Ibaže by aj BBC platil Putin. V dokumente o Hirošime, myslím, že včera, tento názor zaznel tiež.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 12.8.2020 12:47

BBC už dávno není, co bývala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.8.2020 12:48

Asi som nemal spomenúť BBC?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 12.8.2020 20:47

Víte, to máte těžký.

Na jednu strany armáda v Mandžusku neměla na obranu Japonska, tedy japonských ostrovů, žádný vliv, protože Japonci ji už neměli jak dostat domů. Neměli lodě ani vládu nad mořem. Hospodářský význam Mandžuska byl z těchže důvodů minimální, suroviny ani tovar bylo těžké do Japonska dostat.

Na druhé straně Sověti nemohli japonské ostrovy ohrozit, neměli prostředky na invazní operaci potřebného rozsahu.

Nicméně tradiční myšlení japonských generálů mohla ohromit rychlá zkáza početné armády spíš než zničení měst, protože ta zničená města nebyla první.

Atomové bombardování ovšem ke kapitulaci Japonská přesto přispělo. Japonci nevěděli, kolik bomb ještě Američané mají a byli si vědomi toho, že proti takovým náletům nemají obranu.

A k tomu BBC - protože mne military historie zajímá, sleduji tyhle pořady v TV. Nejen z BBC. A dost o tom vím. Můj názor je, že nezřídka uvádějí sporné skutečnosti, nezřídka je různě vykládají, občas se i mýlí. A obrazový doprovod taky bývá dost často mimo mísu. Záleží taky, jak je dokument starý, kdo jej natočil, jaké měl historické poradce, od jakých historiků čerpal poučení a v neposlední řadě jaký byl záměr, jak měl dokument vyznít. Z jakého pohledu je točen. Je-li historický dokument spíš technicistní nebo spíš politický, případně která složka převažuje. A jestli to politično v něm není svým dopadem směřováno do současnosti doby, v níž byl natočen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 12.8.2020 13:46

Japonci měli ze Sovětů hrůzu od Chalchyn Golu, kde jim Žukov natrh sáčko. A kromě toho si vztahy se SSSR pěstovali, aby měli přes koho si vyjednat lepší mírové podmínky.

Když Molotov oznámil japonskému vevyslanci v Moskvě, že návštěva pronce Konoe je nežádoucí a naopak SSSR vyhlásil Japonsku válku, se Japonci vyděsili, protože přišli o poslední možnost.

Japonsko bylo pod bombardováním neustále a měst vymazaných z reality byly desítky. Změna byla, že tentokrát to způsobilo jen jedno letadlo a jedna bomba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 12.8.2020 7:48

Němci si nezačali. Podle usnesení Euro-parlamentu si začali Rusáci. Tvrdí to i Ziegler.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kopta 12.8.2020 7:50

Němci si začali, společně se Sovětským svazem přepadli a rozdělili si Polsko...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 12.8.2020 8:56

Podle Šejny a dalších si také začali Finové,Estonci, Lotyši a Litevci.Tak dostali přes držku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 12.8.2020 9:15

Nikoli.

Válku podle Ganaura začalo Československo utlačováním Sudetských Němců, a proto muselo být po zásluze potrestáno Mnichovskou dohodou, kterou podepsali zástupci mírových humatitárních jednotek Německa, Itálie, Francie a Británie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 12.8.2020 9:12

V tom případě rozpoutalo 2.světovou válku i Slovensko. To se totiž účastnilo na straně Německa přepadení Polska.

Němci a Slováci vtrhli do Polska zhruba 14 dní před SSSR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.8.2020 11:46

Ešte dobre, že máte manželku zo Slovenska, tak to máte z prvej ruky. Chudera ženská! Povedala Vám aj to, že tie dedinky po I.WW obsadili Poliaci násilím? Doteraz tam žije slovenská (teraz už) menšina, ktorá odolala veľmi nevyberavému tlaku na polonizáciu? Inak ten tlak trvá dodnes. Nie, že by mne osobne na tých pár kilometroch štvorcových záležalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 12.8.2020 12:24

Před 1.světovou žádné Slovensko neexistovalo. Poláci tedy neměli co Slovákům zabírat. Leda tak Maďarům. Mohli tedy zabrat zabrat kus Horních Uher.

A to ještě netušíte, že jižní hranici dnešního Slovenska nakreslil Beneš podle strategických zájmů Československa a nikoli podle národnostního složení. Pokud by to neudělal, dosahovalo by dnes Maďarsko až ke Galantě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.8.2020 12:51

Pardon, zmýlil som si to s iným prípadom - Poliaci si prisadili po rozpade ČSR , a tak ako si svoj diel odkrojili Maďari (a v Čechách Poliaci Těšínsko ), tak sa na Slovensku priživila Rzecz Pospolita. Je to už lepšie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.8.2020 13:01

A Slovensko by siahalo až na koniec Pilišskej župy. Mapy kreslil nejaký desiatnik francúzskeho gemštábu podľa pokynov komisie. Hranice mali byť stanovované tak, aby bolo územie brániteľné. Inak by Slovensko tvorilo prečudesnú krajinu tvaru činky a šance na obranu v najužšom mieste by boli asi také ako v strede Izraela, kde bol len pár kilometrový pruh izraelského územia. Beneš nemal veľkú šancu čokoľvek presadiť pre známu neochotu veľmocí k rozbitiu R-U. A keby nebolo Wilsonovho nátlaku, všetko by bolo bývalo inak.

Ja vám tuším toľko vecí, až by ste sa divil. Ale ak si zoberiem už Vami prezentované tvrdenia v minulosti, tak u Vás nie som si celkom istý...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 12.8.2020 12:23

A bez Němců Finsko. Na to se jaksi zapomíná. S oběma státy, a vlastně i s Japonskem, měli uzavřené mírové smlouvy různého znění, které ve všech třech případech vypovídali až v době, kdy útok probíhal (nebo vůbec ne).

• reagovat
• nahlásit příspěvek