První pondělí v září je od r. 1894 ve Spojených státech národním (federálním) svátkem jménem Labor Day / Svátek práce. Má původ v úsilí americké vlády a zákonodárců na konci 19. stol. neutralizovat vliv radikálního socialismu na rostoucí americké odbory.

Výměnou za odstup od "třídního boje" a násilí dostaly odbory místo na veřejné scéně coby legitimní partneři v debatě - stav, který jakž takž vydržel dodnes.

Svátek měl mít podle svých tvůrců podobu "průvodů, jež ukážou lidem sílu a duch odborových organizací" a následovně festivaly a zábavy pro odboráře a jejich rodiny.

V té době se už v Evropě slavil První máj, ale americká vláda a odbory se rozhodly přijít s něčím jiným. Jednak už odbory nějaké oslavy v září držely, jednak tím zdůraznily svou totožnost coby organizace amerických dělníků - a nikoliv větev socialistické internacionály.

Politiky je ale na Svátek práce dneska v Americe minimum. Svátek je díky svému datu neoficiálním koncem léta, hlavně na americkém Severovýchodě (začátkem léta je Memorial Day - Pamětní den). Třídenní Labor Day weekend v teplém začátku září je ideální pro piknik, cestování a obecné venčení.

Tradiční strategií odborů v Americe je nutit podnik k tomu mít co nejvíc pracovních míst, platit co nejvyšší mzdu a odměňovat postupem na vyšší pozice ne za schopnost, ale za odpracovaná léta. Výsledky jsou pro zaměstnance krátkodobě dobré; do té doby, než se jejich odvětví začne hroutit - viz americké ocelářství, elektronika, textil, obuv nebo automobilky. Místa s odborovým zastoupením tak mizí. V r. 1973 jich bylo v americkém privátním sektoru 83%, v r. 2009 už jen 48%. Ve veřejném sektoru naopak vzrostl ve stejné době počet míst s odborovým zastoupením ze 17% na 52%. Hájit zájmy municipálních, státních a federálních zaměstnanců před vykořisťovatelem, kterým jsou řadoví daňoví poplatníci, je pro odbory evidentně snazší a výnosnější.

Odbory státních zaměstnanců zvedly státní platy, penze, odměny a pojištění tak, že už de facto zbankrotovaly několik amerických států v čele s Kalifornií. Ta má výroční schodek ve státním rozpočtu kolem 19 miliard dolarů a navíc jí chybí asi 500 miliard na vyplácení budoucích státních penzí. Kde jsou ty doby, kdy se tu státním zaměstnancům říkalo "civil servant" - veřejný služebník.

V americké domácí politice jsou odbory těžká váha, která stojí neochvějně při levici. Od r. 1990 přispěly politickým kandidátům sumou 667 miliónů dolarů - 92% z ní skončilo v kapse Demokratů (kandidát Obama od nich dostal v r. 2008 asi 75 miliónů - není proletář jako proletář).

www.oamerice.com