Neviditelný pes

HARRISOVÁ: Trump je fašista

diskuse (93)

Demokratická kandidátka na post prezidentky USA Kamala Harrisová označila svého republikánského konkurenta Donalda Trumpa za fašistu. Informovala o tom stanice CNN, podle níž se tak Harrisová vyjádřila poté, co bývalý personální šéf Trumpova Bílého domu John Kelly o exprezidentovi řekl, že zapadá do obecné definice fašisty. Trump se proti Kellyho vyjádření ohradil a označil ho za lháře. Harrisovou pak za hrozbu pro demokracii.

Bývalý šéf Trumpova Bílého domu John Kelly se tak opět dostal „na výsluní“. Pokud Harrisová chtěla vytáhnout tento „trumf“ na závěr své kampaně a vytáhla ho vlastně ještě mnohem dříve, něco jí k tomu donutilo. Tím „donucením“ je zřejmě vývoj volebních preferencí ve státech, kde může vyhrát buď ona nebo Trump a jsou to státy, které nakonec rozhodnou o finálním počtu volitelů. Zprávy médií, a to i výrazně nakloněných Harrisové, totiž naznačují, že se pár dní před volbami posouvají volební preference ve prospěch Trumpa. Není to sice tak, že Trump musí vyhrát, ale spíše tak, že Harrisová nemusí vyhrát. Jako příklad se udává Pensylvánie, jeden ze sedmi klíčových států, které zřejmě rozhodnou o budoucím americkém prezidentovi.

Podívejme se proto blíže na aktuální vývoj preferencí. Na celostátní úrovni vede stále Harrisová s převahou mezi dvěma až třemi procenty. Nicméně, velmi zajímavý je vývoj (ne)podpory samotné Harrisové. Poté, co Joe Biden odstoupil na nátlak svého okolí z volební kampaně, se výrazně snížil počet voličů, kteří Harrisové nedůvěřovali. Následující tabulka ukazuje podíl důvěry a nedůvěry voličů ve schopnosti Harrisové. Data jsou převzata z Kamala Harris : Favorability Polls | FiveThirtyEightí

Datum% důvěry% nedůvěryRozdíl důvěra-nedůvěra
1.7.202436,853,1-16,3
20.7.202436,852,7-15,9
2.8.202442,549,1-6,6
20.8.202444,947,3-2,4
2.9.202446,346,8-0,6
21.9.202446,946,6+0,3
2.10.202447,446,2+1,2
23.10.202446,447,5-1,0

Tabulka ukazuje, že se od data, kdy se Joe Biden vzdal kandidatury (20.7.2024) začalo procento důvěry v Harrisovou mezi americkými voliči dramaticky zvyšovat. V polovině září se dokonce procento důvěry dostalo nad procento nedůvěry. Nicméně, během října se opět kyvadlo otáčí a nyní opět převažuje u Američanů nedůvěra.

U Trumpa lze konstatovat, že se jeho kampani podařilo nyní, necelých 14 dnů před volbami, snížit procento nedůvěry na asi 52 % a procento důvěry mu vzrostlo na 43,5 %, to je nejvyšší hodnota od února 2021, kdy po něm převzal úřad právě Joe Biden.

Obvinění z fašistických choutek tak přichází v době, kdy se stratégům okolo Harrisové zdá nutné vypustit ten největší kalibr. Obávám se, že je to ale chybná argumentace. Je zřejmě zacílena na skupinku voličů váhajících mezi Trumpem a Harrisovou právě ve státech jako Pensylvanie. Protože však Američany v drtivé většině zajímá inflace, a výrazně méně pak migrace, zdravotnictví a trh práce a občanská práva (kam by bylo možné obvinění Trumpa z fašismu nejspíše zařadit) jsou až na sedmém místě, asi to moc Harrisové nepomůže. Nicméně, stratégové Harrisové se chytají i tohoto stébla.

Stále se mi zdá, že Harrisová spíše vyhraje, nicméně to, že se na radu svých poradců uchýlila k obvinění Trumpa z fašismu ukazuje, že i její štáb považuje současné preference a nálady mezi Američany za alarmující. A CNN, tento zdroj „zaručeně pravdivých informací z USA“, považuji po zkušenostech s jeho českou verzí CNN Prima News za „poněkud tendenční“.

zpět na článek