V civilizovaném světě se tomu říká vydírání. Vlastně nejen. Také výpalné. Takové výrazy mi vytanuly na mysli, když jsem si přečetl Trumpův post na síti Truth Social datovaný 17. ledna.

Co jsme se dozvěděli? Že Spojené státy po mnoho let dotovaly Dánsko a všechny země EU - a pozor, „nyní, po staletích“ přišel čas, aby Dánové oplatili Američanům laskavost. Po kolika staletích? Vzhledem k použití množného čísla (centuries) minimálně po dvou, ale také možná po třech, čtyřech, pěti. Kdoví? Jenom by bylo dobré pana prezidenta upozornit na to, že letos jeho země oslaví 250. výročí vzniku. Aby v těch číslech nedošlo k nějakému dějepisnému nesouladu.

Pak tu máme ono výpalné, které připomíná mafiánské praktiky. Ve stylu váš dům je v ohrožení, mohl by být cílem žhářského útoku nebo nájezdu zlodějů. My vám poskytneme ochranu, ale zadarmo to nebude. Donald Trump říká v principu (pro diskusní mudrlanty opakuji: v principu) totéž. „V sázce je světový mír! Čína a Rusko chtějí Grónsko a Dánsko s tím nemůže nic dělat. Pouze USA pod vedením prezidenta Donalda J. Trumpa…“ Co tedy? Inu, Grónsko Američanům bez řečí prodat – a Američané už ostrov ochrání. Je to posunuto o level výše (spíše níže). Vy nám ten „dům“ prodáte. Můžete v něm zůstat, ale bude náš. A když neprodáte? Uvalím na vás další cla. A když neprodáte ani za další čtyři měsíce, zvýšíme je. To by v tom byl čert, abyste nepřišli k rozumu. Není-li toto vydírání, pak co už?

Jak ale lze z příspěvku prezidenta Trumpa vyrozumět, nehodlá vydírat pouze vlastníka ostrova, tedy Dánské království, ale dalších sedm evropských a nutno dodat, že spojeneckých zemí. Důvod? Neuvěřitelný: „A k tomu všemu se Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Spojené království, Nizozemsko a Finsko vydaly do Grónska z nejasných důvodů. Jde o velmi nebezpečnou situaci pro bezpečnost, ochranu a samotné přežití naší planety. Tyto státy, které se pouštějí do této krajně riskantní hry, vnesly do dění míru rizika, která jsou neúnosná a dlouhodobě neudržitelná.“ O čem ten člověk vlastně mluví? Na jedné straně Kodani vyčítá, že nedokáže garantovat ochranu Grónska (a tím ohrožuje bezpečnost USA) a na druhé straně, když Dánové požádají o symbolické pomocné angažmá společné (!) spojence, hodnotí to jako „neudržitelné a neúnosné riziko pro celý svět“ a „velmi nebezpečnou hru“. Přitom se jedná, kromě domácích dánských sil, o nižší desítky vojáků. Co si myslet o Trumpově uvažování? O co mu jde? To víme. Aktuálně o anexi Grónska, předtím měl v hledáčku Kanadu. V úsilí získat Grónsko používá nesmyslné, účelové a zákeřné „argumenty“. Lidově se tomu říká podraz vůči příteli.

Ano, Rusko a Čína představují hrozbu. Ne ale pro Ameriku primárně v oblasti Grónska, nýbrž docela jinde, jinak a pro někoho jiného. To ale šéf Bílého domu dobře ví, nemůže nevědět. Ví, ale působí dojmem, že nedbá. Zvláštní. Člověk vzpomínající s nostalgií na zlatou éru dvojice Reagan – Thatcherová podvědomě předpokládá docela jiné vztahy mezi partnery v severoatlantickém spojenectví. Zdá se, že ty časy jsou pryč. Snad ne nenávratně. Od Evropanů nyní očekávám jasný, jednoznačný a jednotný postoj ve prospěch Dánska a jeho autonomního ostrova Grónsko. Neboť červená čára byla Trumpovým vydíráním Dánska právě překročena. Že bude soudržnost NATO ohrožena nikoli Kremlem, ale samotným lídrem svobodného světa, to by mě nenapadlo ani v tom nejbujnějším snu při život ohrožující horečce.

P. S. Patřím mezi kritiky úrovně diskusí pod články na českém internetu. Tentokrát jsem ale musel dát mnoha příspěvkům odpůrců Trumpova chování vůči spojencům z velké části za pravdu. Ve slušně koncipovaném článku jsou bohužel nereprodukovatelné.