Na začátku byla vznešená slova, bezpochyby upřímně míněná. Dostalo se jí za to nevídaného uznání: vždyť kdo z nás měl možnost vystoupit na prestižních mezinárodních fórech?

A hovořit se světovými politiky, přičemž mocní této planety působili dojmem, že ji berou vážně. Nevím jak v rozvojových zemích, ale na Západě není snad nikdo, kdo by neznal jméno Greta Thunbergová.

Za sebe mohu říci, že nikdy nebyla mým šálkem čaje. Ani ona, ani kampaně, na nichž byla středem pozornosti. Jedním slovem: aktivistka. Vůči tomuto druhu lidí mám odůvodněný odstup. Velké ideály a vzletné proklamace jsou jen jednou stranou mince, druhou reálný život. Nechci zde připomínat, že k nápravě nevedou kampaně, ale praktické kroky. Ty ovšem nelze uskutečnit mimo realistický rámec možností státu a bez návaznosti na celospolečenský kontext. Nemluvě o kontextu celosvětovém.

Zde připomenu postoj Grety ke klimatické politice její vlastní země. Švédsko přijalo v roce 2017 ekologickou politiku, jejíž součástí je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045; podle tamních politiků jde o nejambicióznější klimatickou legislativu. Tehdejší ministryně životního prostředí Isabela Lövinová se netajila hrdostí (v článku v Guardianu ze 17. dubna 2018) , že její vláda byla první v západním světě, která se rozhodla urychlit závazek vyplývající z Pařížské dohody o klimatu z roku 2015. (Podle něj by mělo být dosaženo stavu „net-zero“ na prahu druhé poloviny našeho století.)

Ovšem Gretě to nestačilo. Progresivní klimatická legislativa začala platit ve Švédsku od začátku ledna 2018 a ve stejné roce, to jí bylo patnáct, zahájila Greta své angažmá. Protesty, kampaně, manifestace, demonstrace, školní stávky – však to máme v živé paměti. Zatímco ministryně Lövinová (politička Zelených) v britském deníku vyjadřuje hrdost na klimatickou politiku své země, Gretě je to málo: Švédsko je bohatá země, a proto udělat víc. A svět jí - k mému velkému úžasu – ochotně naslouchal.

Upřímně: nevím, jestli ti, kdo hlásají, že klimatické změny zavinil svojí činností člověk mají absolutní pravdu. Nevím ani, jestli absolutní pravdu mají jejich oponenti. Jsem si ale jist, že pakliže pravdu má první tábor, nepotřebujeme k řešení kampaně. A už vůbec ne nesmyslné akce (tehdy) 15leté školačky, která místo na vyučování zamířila na stockholmský ostrov Helgeandsholmen, kde před budovou parlamentu pózovala s transparentem „Skolstrejt för klimatet“ (Školní stávka za klima). Je to stejně směšné jako počiny našich aktivistů, kteří chtějí „změnit svět ze dne na den“. A protože to z bezpočtu důvodů není možné, chovají se násilnicky: obsadí velkorypadlo a dožadují se okamžitého ukončení těžby uhlí.

Pak už zbývá vrhat se v zájmu míru pod pásy tanků, v zájmu omezení dopravy se přilepovat na vozovku a v zájmu ukončení těžby ropy vandalsky ničit umělecká díla.

ROZDRTÍME SIONISMUS
Greta zvolila jinou cestu. V současném konfliktu Hamas vs Izrael je nad slunce jasnější, kdo je agresor a kdo oběť. Každý se musí rozhodnout, na kterou stranu se postaví. Greta není výjimkou. A tak jsme svědky, že tato mladá žena ověnčená snad třemi desítkami ocenění, aktivistka, po níž je dokonce pojmenován (kromě jiných tvorů) brouk v Keni, suchozemský plž na Borneu a žába v Panamě, si vybrala stranu – stranu agresora. Na svém účtu na síti X zveřejnila fotografii, na níž drží nápis „Stand with Gaza“ (Jsem na straně Gazy). Jako součást pokračující kampaně „Skolstrejt för klimatet“ sdělila v rámci 270. týdne této akce: „Dnes stávkujeme solidárně s Palestinou a Gazou. Svět musí promluvit a vyzvat k okamžitému příměří, spravedlnosti a svobodě pro Palestince a všechny napadené civilisty.“

Velkým zklamáním byl její postoj pro izraelské ekologické aktivisty. Protože se Greta ani slovem nezmínila o izraelských obětech vražedného řádění Hamasu, jsou jejím postojem - podle německého Spiegelu z 23. října – hluboce zraněni, zklamáni a šokováni. Sdružení „Israeli Forum of Women in the Enviroment“ jí poslalo otevřený dopis, v němž – po podrobném připomenutí toho, čeho se teroristé v Izraeli 7. října dopustili - se ptá: „Takto si představujete boj za lidská práva? Jako chladnokrevné zabíjení civilistů, znásilňování žen a únosy malých dětí a starých lidí?“

V závěru dopisu izraelské ženy působící v oblasti ochrany životního prostředí uvádějí: „Nepředpokládáme, že vy a vaše rodina budete někdy muset utíkat, abyste si zachránili život a nebudete mít bezesné noci kvůli obavám o své blízké, ale jestli se to stane, slibujeme, že nebudeme na straně vašich trýznitelů.“

Hrůznou tečkou za propalestinským angažmá Grety Thunbergové je její účast na nedávné demonstraci ve Stockholmu, na níž podle videa serveru The Epoch Times, který 28. listopadu převzal portál The Times of Israel. spolu s ostatními mohutně skanduje: „Co uděláme? Rozdrtíme sionismus.“

Kdyby se Greta místo pořádání školních stávek za klima věnovala alespoň samostudiu, bezpochyby by zjistila, že přihlášením se k likvidaci sionismu se stala sympatizantkou politiky nejtemnějších sil současného světa. Rozdrtit sionismus znamená zlikvidovat Izrael a to je oficiálním cílem nejen Hamasu a dalších arabských teroristických skupin na území historické Palestiny, ale také největšího státního podporovatele islamistického teroru – teokratického íránského režimu.

Začala jako samozvaná bojovnice za lepší svět - a skončila jako podporovatelka krvelačných vraždících zrůd. Hlouběji už klesnout nelze.