Před týdnem vyplula ze Sicílie další loď protiizraelských aktivistů, kteří chtěli „prorazit nezákonnou blokádu Pásma Gazy, přivézt hladovějícím Gazanům humanitární pomoc a protestovat proti probíhající genocidě“. Zorganizovala ji nechvalně známá mezinárodní Freedom Flotilla Coalition, která podobné akce pořádá už asi 15 let. Před měsícem se do Gazy pokusila dostat jiná loď s aktivisty, ale cestou na ni zaútočily neznámé drony a vážně ji poškodily, a tak musela plavbu přerušit.

Na současné jachtě Madleen byly mezi 12 cestujícími i „celebrity“: Greta Thunberg, původně bojovnice proti změnám klimatu a dnes za práva Palestinců, irský herec Liam Cunningham nebo francouzsko-palestinská europoslankyně Rima Hassan, ale také novinář katarské protiizraelské televize Al-Džazíra.

Jejich plavbu sledovali stoupenci teroristického Hamásu na celém světě a aktivisté jim cestou posílali fotografie, včetně Grety vlající na stožáru.

Jachta dokonce cestou zachránila čtyři súdánské migranty směřující do Evropy, jejichž loď měla nehodu, a vysadila je v Egyptě.

Izrael vyzval Británii, pod jejíž vlajkou loď plula, aby ji zastavila, protože její cíl je nezákonný, ale Londýn odmítl.

Izrael uvalil v roce 2009 na Pásmo Gazy námořní blokádu, kterou prohlásila za legální dokonce i notoricky protiizraelská OSN. Blokáda vychází z mezinárodního práva, včetně Londýnské deklarace z roku 1909 a Manuálu ze San Rema z roku 1994. Podle válečného a námořního práva je každé plavidlo, které legálně vyhlášenou námořní blokádu poruší, legitimním vojenským cílem. OSN dokonce konstatovala, že „pokus o prolomení blokády s sebou nese riziko úmrtí či zranění“. Přesto propalestinští aktivisté dodnes tvrdí, že blokáda legální není.

V roce 2010 se do Pásma Gazy pokusila proniknout turecká loď Mavi Marmara, a když se na její palubu spustili izraelští vojáci z vrtulníku, aby ji zastavili, vrhli se na ně ozbrojení cestující. V boji přišlo o život deset „aktivistů“ a řada vojáků byla zraněna.

Tentokrát byl Izrael dobře připraven. Předem avizoval, že jachtu Madleen do Pásma Gazy nepustí, a několikrát ji vyzval, aby změnila kurs. Ta ovšem neuposlechla, a tak ji časně ráno 9. června zastavila izraelská elitní námořní jednotka Šajetet 13.

Ministerstvo zahraničí pak uvedlo, že „všichni cestující jsou v pořádku a nezranění, dostali sendviče a vodu a show skončila“. Aktivisté měli na lodi kamery, protože chtěli izraelský zásah vysílat živě, ale to se jim nepodařilo. Nedostali příležitost ani k selfíčkům a hrdinským videonahrávkám, a tak alespoň posílali na sociální sítě dramatické zprávy, jako: „Jsme obklopeni drony!“ „Zabavili nám humanitární pomoc, která má zachraňovat životy!“ Greta prohlásila, „byli jsme uneseni!“.

Vojáci se k aktivistům chovali mile a zdvořile. Vysvětlili jim, že blokáda je nezákonná, takže se do Pásma Gazy nedostanou, ale budou odtaženi do Ašdodu a odtamtud odesláni do svých zemí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že námořní zóna u Pásma Gazy je „aktivní bojová oblast“, kterou Hamás využívá k útokům stejně, jako to udělal 7. října 2023.

Ukázalo se, že „humanitární pomoc“ jachty Madleen sestává jen ze zanedbatelného množství potravin a zdravotnických potřeb, které by nezaplnilo ani jeden nákladní automobil, „zatímco v posledních dvou týdnech bylo do pásma vpuštěno 1200 kamionů humanitární pomoci a Gazanská humanitární nadace rozdala civilistům skoro 11 milionů porcí jídla“, uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí. Přesto Izrael slíbil, že pomoc do Gazy doručí.

Podle ministerstva aktivisté usilovali jen o „mediální provokaci“. Naštěstí nekladli odpor. Armáda celý zásah pečlivě nafilmovala a zveřejnila, aby zabránila dezinformacím. Bylo vidět, aktivisté nejsou zranění a dostali sendviče. Greta se nad ním šťastně usmívala.

Přesto se vzápětí jedna lidskoprávní skupina izraelských Arabů dožadovala práva aktivisty „zastupovat“, aby je „vysvobodila“. Francie vyzvala Izrael, aby jim poskytl „konzulární ochranu“, a domáhala se návštěvy „zadržených“, aby se přesvědčila, že jsou v pořádku. Španělsko si předvolalo izraelského diplomata, aby ho za zadržení lodi pokáralo; velvyslance tam Izrael nemá na protest proti protiizraelské politice Madridu. Řada zemí, včetně Turecka, označila zastavení jachty za „protiprávní“, a Írán dokonce za „pirátství“. Skoro všechna mezinárodní média tvrdila, že zadržení lodi bylo nezákonné. Jen německý Bild označil plavbu za „nebezpečnou výpravu s pochybným politickým cílem“ a zdůraznil, že „izraelskou blokádu Pásma Gazy, která má bránit pašování zbraní teroristickým organizacím“, uznala i OSN.

Byla to úplně zbytečná akce s cílem vyvolat konfrontaci a mezinárodní odsouzení Izraele, a ne pomoci hladovějícím Gazanům. Aktivisté chtěli upoutat pozornosti především na sebe; proto také izraelské ministerstvo zahraničí akci pojmenovalo „selfíčková jachta“.

Ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že aktivisté musí ještě před vyhoštěním povinně zhlédnout 43minutový dokumentární film o masakru Hamásu ze 7. října 2023, sestavený z nahrávek teroristů, kteří na nich brutálně vraždí, znásilňují a znetvořují izraelské muže, ženy a děti. Podle Kace „je třeba, aby antisemitka Greta a její kamarádi, kteří také podporují Hamás, viděli, jakých zvěrstev se tito teroristé dopustili na ženách, starých lidech a dětech a proti komu se Izrael brání“.