Zatím na koronavirus zemřelo (v době psaní tohoto článku) neskutečných 27 000 obyvatel planety Země. Jedná se samozřejmě o hrůzu nahánějící číslo, ale přece jen není totálně katastrofální a nedokáži si vysvětlit to šíření tak obrovské globální paniky. Zhruba třetina lidské populace (tři miliardy) je momentálně v karanténě, do izolace vstoupila i celá Indie, ekonomika stojí, OSN vyhlašuje memoranda, aby věřitelé odpustili dluhy zadluženým chudým státům, aby byli vypuštěni na svobodu vězni z vězení, aby byl vytvořen fond na pomoc chudým zemím a podobně, no a jiní, co se nezakecají, rychle jednají a vyhlašují výjimečné stavy, zatímco zdravotní sestry v jedné z nemocnic v New Yorku se z nedostatku jiných prostředků chrání pomocí igelitových pytlů na odpadky.

V Maďarsku premiér Orbán dokonce odstavil parlament na dobu neurčitou a použil armádu na kontrolu klíčových podniků a hospodářských odvětví, ve Francii a v jiných zemích vlády momentálně vládnou bez parlamentu pomocí vládních dekretů, na dobu naštěstí zákonem definovanou, a podobně, no a nikomu to nijak zvlášť nevadí, jak se zdá. Někteří nostalgici starých dobrých časů tomu dokonce i jaksi obrazně freneticky tleskají jako třeba u nás pan profesor sociologie Jan Keller.

Občané, kteří si váží svobody, demokracie, právního státu a ústavnosti, si oproti výše zmíněnému sociologovi dávají pozor a současný vývoj nejen v Maďarsku, ale i ve Francii, ČR a jinde sledují velmi obezřetně. Obavy právníků, jako jsou pánové Jan Zahumenský a Tomáš Sokol, jsou pak dle mého názoru přirozeně legitimní a o tom, jestli jsou skutečně relevantní, rozhodne soud, což je jeho role. Neshledávám na tom nic překvapivého a ani nic pohoršujícího, neboť jakákoliv vláda může v krizové situaci jednat různě, ale mělo by to zůstat v rámci platného právního řádu a ústavnosti. No a o to jde a o nic jiného, to je ono základní meritum věci hned po ochraně lidských životů, samozřejmě. Podobný typ žalob byl podán i proti současnému premiérovi tady ve Francii a nijak mně to nevadí.

Když tak z onoho domácího vězení (karanténa) pozoruji to všeobecné „hemžení“, mám pocit, že se na celý svět coby obří tsunami řítí globální katastrofa jakási, to je jasné, a že je tedy třeba minimálně znárodnit veškerý průmysl a zemědělství, rozpustit parlamenty a nastolit stanné právo, jinak to nevidím. Orbán je vlastenec a zodpovědný člověk, on nic takového neudělá, čtu na diskuzních fórech. Aha, to mne nenapadlo, kaji se jako vzor pokorného služebníka Uriáš Híp. Říkám si, co za komedii to s námi právě hrají, jářku, nebo co a zároveň mne docela udivilo, že ten posun k možnému autoritativnímu vládnutí vzhledem k tomu, co zažil za komunistické totality, schvaluje i poslanec Evropského parlamentu za ODS Alexandr Vondra. To je tedy gól. Asi mně nezbude, než se všemu jako obyčejně smát a doufám, že to neskončí smíchem poněkud křečovitým.