„Když už Britové nevěří mým argumentům, ať důvěřují hlasu britských odborů, Zelených a [předáka labouristů] Jeremy Corbyna,“ prohlásil v rozhovoru pro sobotní vydání The Guardian premiér Cameron a překonal tím další pomyslnou metu své politické bezpáteřnosti.

Jeho názory nejsou ani překvapivé, ani zajímavé – jsou s blížícím se datem referenda jen stále horší. Znovu beze studu prokázal, co všechno je ze zbytků britského konzervativismu ještě ochoten pro setrvání Británie v EU obětovat a jak mu nikdy nezáleželo na obnovení britské politické nezávislosti.

To, že Britům dává za příklad tamní Zelené, není žádným velkým překvapením. Konzervativci pod Cameronovým vedením patří po léta k téměř fanatickým obhájcům zelené ideologie. Ale to, že předseda konzervativců vyzývá „své“ voliče, aby přijali argumenty opozičních labouristů, i to, že své voliče obrací k britským revolučním odborářům, se kterými vedli Thatcherové konzervativci tvrdý souboj o budoucnost Británie, je smutnou výpovědí o tom, kam až konzervativce zavlekl, jak je vnitřně rozvrátil a nadlouho fakticky zničil.

Není jedno, jak referendum o setrvání Velké Británie v EU dopadne. Na jeho výsledky budeme čekat s přáním, aby většina britských občanů byla statečnější než jejich premiér – a rozhodla se pro svobodu a renesanci demokracie.