Už je to víc než týden, kdy se v Suezském průplavu sekla kontejnerová loď Ever Given. Je dlouhá čtyři sta metrů, je tedy delší, než je mrakodrap Empire State Building vysoký. Článek píšu v neděli, to ještě pracují u zádě i přídě bagry a ze strany Port Saidu supí nemohoucí remorkéry ve snaze loď vyprostit. Z jihu, od Suezu, prý takové remorkéry nemají. Je mi to divné, ale věřte, opravdu nemám se Suezským průplavem mnoho společného a údiv je to jediné, co mohu poskytnout. K nehodě mělo dojít tak, že vál silný vítr, zvedla se i písečná bouře a loď se šmejkla a šprajcla, abych dal k lepšímu aspoň odborné termíny. Zvědavci zjistili podle počítačových záznamů, že kapitán lodi si při čekání na povolení ke vstupu do průplavu krátil dlouhou chvíli tím, že nechal na volném moři loď manévrovat v umných křivkách, které prý ve výsledku připomínají pánské přirození. S následnou nehodou to nesouvisí, je to jen pikantérie, jakkoli by to mohlo naznačovat, že kapitán je letory až příliš hravé.
Je z toho veliká nepříjemnost. Suezským průplavem se plaví dvanáct procent světového obchodu, poučuje nás statistika. Na obou stranách průplavu čeká tři sta lodí na to, až bude cesta zase uvolněna. Počet roste, jak jinak! Burzy začínají reagovat, stoupá cena benzínu. Tak vida: zafouká vítr a světové ekonomice naskočí husí kůže.
Koukám na fotky Ever Given. Kontejnerových lodí jsem už pár viděl, naposledy když jsem s mou Ljubou seděl v istanbulské kavárně na břehu Bosporu. Po vodě se šinuly předměty připomínající panelákový blok. Nahoře byl komín chrlící sloupy smrdutého černého dýmu. Koukali jsme na to a těžko se ubránit myšlence: copak asi užitečného je uvnitř těch kontejnerů? Stejnou otázku si kladu nad fotkami Ever Given. Jakým důležitým komoditám vděčíme za otřes světového trhu? Odpověď samozřejmě neznám. Kdybych si ale měl tipnout, zda loď veze vakcíny proti koronaviru anebo trička s Mickey Mousem a elektrické větrníky přiklapávací ke kšiltu čepice, spíš bych tipnul na tu druhou možnost. Evropa si zrušila průmysl, nechala ho utéct na Dálný východ, ale touhy po zbytečných blbostech se nezbavila. Nechává si je vozit obrovskými hnusnými koráby za cenu zamoření vzduchu a vody. Nehoda v Suezu nás navádí k alegorické představě: někdo žere a žere, žere dál jak nezavřený, až mu to zaskočí v krku a začne se dusit. Ta loď Ever Given je takové zaskočené sousto.
Je možné, dokonce pravděpodobné, že budete číst tyhle noviny a remorkéry už loď vyškubnou a kapitáni přestanou kreslit pyje po hladině a sestaví se do fronty na pojetí průplavem. Tajně si ale přeju, aby se to vyškubnout nepodařilo. Copak opravdu potřebujeme tolik triček s Mickey Mousem a elektrických větrníků? Ani tohle přání se mi nesplní. Oni ten průplav uvolní. Příliš silná je touha po Mickey Mousovi.
LN, 29.3.2021