Odmítat Trumpa, nebo i deklaraci lidských práv?

Spojené státy umožní požádat o azyl jen těm cizincům, kteří se zaregistrují při vstupu do země. Vidíte v tom stanovisku diagnózu xenofobie a pravicového populismu? Pokud ne, pak nepatříte mezi úctyhodné progresisty, kteří v ní našli další zbraň na Donalda Trumpa.

Což o to, takové zbraně bývají často oprávněné. Trump má v sobě dost z narcise i tlučhuby. A ve finále kampaně před kongresovými volbami se hodí leccos. Třeba vyrukovat se zpřísněním podmínek občanství – na ně už nemají mít automaticky nárok děti cizinců narozené v USA. Nebo hovořit o karavaně zoufalců ze Střední Ameriky mířících pěšky do USA jako o invazi a málem kvůli nim vyhlašovat v pohraničí mobilizaci.

To vše budí kritiku a Trump si ji zaslouží. Ale co je špatného na tom, že zájemci o azyl v USA se musí nejprve na hranici zaregistrovat? To je přece naprosté minimum, jaké lze od nich žádat. Že to tak nedělalo Německo v letech 2015–2016, že na své území vpouštělo statisíce lidí bez registrace, to je jeho problém. Ale vyrábět z toho slogany jako „migrace je lidské právo“? Tady už nejde jen o kritiku Trumpa. Tady jde o pomíjení dokumentů, jako je Všeobecná deklarace lidských práv. Ta ve 2. odstavci článku 13 jasně říká: „Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.“ Ale o povinnosti migranty přijímat tam není ani slovo.

Zásady udílení občanství si určuje každá země. Ale téma migrace je závažnější. Brzy se rozhodne, zda se Česko připojí ke globálnímu paktu o migraci. Asi by bylo lepší držet se spíše deklarace lidských práv. Nebo máme tvrdit, že ta deklarace je xenofobní a populistický dokument?

LN, 3.11.2018