GLOSA: Záhada a kouzlo razítek
Vrátil jsem se nedávno z návštěvy Prahy, kde jsem kromě různých nákupů navštívil různé úřady, se kterými si také občas dopisuji. Ať je to paragon nebo dopis či potvrzení, každý z nich musí být obtěžkán nějakým razítkem, někdy i několika.
Zdá se, že nikoho ještě nenapadlo se otázat, jaký to má smysl či účel. Představte si, že naráz by se všechna razítka zrušila. Mohlo by to hospodářství vůbec fungovat? Kolik podatelen a jiných „nezbytných“ úředníků by se mohlo uvolnit dělat něco důležitějšího, jako třeba sloužit lidem.
Spalovny by měly alespoň na pár dní náhradu za uhlí či plyn a elektřina by mohla na tu dobu podstatně zlevnit.
Žiji v Kanadě skoro čtyřicet let, býval jsem šéfem městského úřadu s tisíci zaměstnanci, ale na razítko jsem nenarazil a nikdy nám nechybělo. A dopisů a zpráv jsem podepsal nesčíslně. Představte si, že mně nikdo nevyčetl nebo nepřipomněl, že tam chybí razítko. Stavebních povolení jsme také vydali tisíce a představte si, že ty stavby byly postavené. Jedině advokáti a notáři mají razítka, ale jen na specifické použití, kromě toho nic netisknou ale vytlačují.
Až nějací čeští papaláši pojedou na „studijní cestu“ do Kanady, ať se pozeptají, jak ta země může fungovat a prosperovat bez razítek.
A když už tady budou, tak by si mohli také všimnout, že všude tu jsou „úřední hodiny“ od otevření do zavření, ne jako v Česku jen v určitých dnech a v určitých hodinách vyhovujících úředníkům, ne občanstvu.
