Muslimka, která odmítla při pracovním pohovoru podat muži ruku s tím, že by tím byla její role ženy znevážena, a kvůli tomu nezískala místo překladatelky, se obrátila na soud. A ten jí s nárokem na odškodné vyhověl! To opravdu nechápu.

Uznávám, že platí rčení „jiný kraj, jiný mrav“, nicméně je to zaměstnavatel, kdo si stanovuje pravidla. A k těm švédským podání ruky jednoznačně patří. A pokud právě zaměstnavatel uzná za nezbytné, aby jeho zaměstnanec – v tomto případě překladatel - projevoval při styku s klienty a obchodními partnery slušnost podáním ruky, což považuji za naprosto zřejmou věc, pak to uchazeč o práci musí brát jako požadavek, který je podmínkou pro získání této pozice.

Jak je možné, že zaměstnavatel musí uhradit téměř 100 tisíc za to, že si chtěl vybrat svého zaměstnance podle vlastních kritérií?! Kde vzala muslimka tu drzost ho za to žalovat? To už skutečně ztrácíme svobodu kvůli menšinám?

Opravdu jsme se dostali do stadia, kdy si muslimské menšiny budou v Evropě nastavovat pravidla a křesťanská většina se jim bude muset podřídit? Dostal by snad pokutu například muslimský zaměstnavatel, který by v muslimské zemi nechtěl zaměstnat Evropanku, protože by například odmítla být zahalena v černém hábitu od hlavy až k patě? Tomu opravdu nevěřím!

Autor je slovácký senátor

Převzato z profilu