Kdysi dávno před posledním převratem kolovala mezi lidmi poučka z politického školení: Spojené státy americké jsou imperiální velmoc, která se vměšuje do vnitřních záležitostí Sovětského svazu po celém světě.

Čas oponou trhnul a už není SSSR. Na místě imperiální velmoci SSSR je jako jeho troska Ruská federace. Svým způsobem je to smutný pohled. Z velmoci je malomocnost a s touto chorobou se RF neustále potýká. Není divu, že USA se snaží vytlačit RF z území, kde by se dalo prosperovat. Má na to navíc nástroj - NATO. Ten spolek měl zaniknout současně se zánikem Varšavské smlouvy, ale není divu, že zůstal. Vždyť je to úžasný způsob, jak prosperovat ve zbrojním průmyslu! Po celém světě jsou USA a NATO představiteli Západu. RF zůstává jako část Východu. Po celém světě představitel Východu zatím není tak vyhraněný. Soupeření Východu a Západu o sféry vlivu přesto přese všechno trvá.

Teď je Ukrajina dějištěm takové přetlačované Západ -Východ. Po ostudné porážce v Afghánistánu potřebuje Západ nějaký úspěch, nějaké hmatatelné vítězství. Západu by se hodilo do karet, kdyby si Východ začal. Bohužel Východ ne a ne. Takhle to trvá už dlouho a bylo by to legrační, kdyby nešlo o život - především Ukrajincům.

Co máme udělat my Češi, abychom téhle nebezpečné taškařici udělali přítrž? Bohužel nic, nejsme velmoc. ale jsme součástí Evropy. Samozřejmě, Evropa nás neposlechne, ale až budeme Evropě předsedat, měli bychom dát najevo, že nejsme leccos.

Evropa by měla být samostatná velmoc, která by dala hned od počátku najevo, že k téhle přetlačované Východu proti Západu má vlastní postoj. Konec konců, Ukrajina je v Evropě a ne v Americe. A Ruská federace by měla být částí Evropy. Podle chování amerického presidenta by se dalo soudit, že Ukrajina sousedí s USA.

Jestli se Evropa přimkne k Západu, RF se přimkne k Číně a konflikt Východ -Západ teprve dostane šťávu. Obávám se, že naši obdivovatelé USA tuto budoucnost nechtějí vidět.