V Americe začala kampaň pro prezidentské volby. Tuhle podívanou sleduje celý svět a je na co se dívat. Tentokrát jsme svědky parádního čísla hned zkraje. Osmnáct miliardářů v čele s Georgem Sorosem vyzývá kandidáty na prezidentský úřad, aby pořádně zdanili bohaté. Ze strany demokratických kandidátů se jim vrací příznivá odezva. Miliardář Ray Dalio si stěžuje, že majetek deseti procent nejbohatších Američanů je velký jako majetek devadesáti procent těch nebohatých dohromady. Miliardář Warren Buffet zase poukázal na to, že podle současných pravidel je daněn méně než jeho sekretářka.

Trochu mi tahle akce připomíná historky o hrdinných rudoarmějcích, zejména tu, jak obklíčený geroj telefonoval do dělostřelecké baterie souřadnice své zemljanky, aby kanonýři vedli palbu přímo na něho. Kanonýři bezpochyby poslechli a spolu s ním soustředěnou palbou vyzmizíkovali i nějakého toho fašistického uchvatitele v okolí. Jak to dopadne s aktivitou miliardářů, si už tak jistý nejsem.

Úmysly mají jistě dobré a všechna ta uváděná fakta jsou bezpochyby k vzteku. Tak tedy čtu, že Google zaplatil v Česku na daních něco před osm milionů korun za rok 2017, zato jeho výnosy se blíží šesti miliardám. Ty se pak registrují v Irsku a Google tam z nich neplatí prakticky nic. Naproti tomu český Seznam má tržby přes 4 miliardy a platí na daních 240 milionů. Jak je tohle možné, lámu si hlavu.

Vůbec nejvíc mě štve pojem daňový ráj. Jeden z nich leží kupříkladu v Lucembursku, tedy v zemi, která platí za přičinlivého premianta ve výuce evropské myšlenky. Kudla v kapse se mi otevírá. Co je to daň? To je v podstatě honorář, který platím státu za poskytnuté služby. Potřebuju je k práci i k soukromému životu. Malíře pokojů si zaplatím sám. Silnici si sám nepostavím, na to musí přijít stát. Odmítám chytat zloděje a bál bych se hasit požár, ani to neumím. I na to je potřeba stát.

Z toho všeho mi vychází, že se daně mají platit tam, kde dotyčný jedinec nebo firma nebo korporace funguje a svůj zisk realizuje. Ten ať si pak odveze třeba do horoucích pekel, ale zdaněný by měl být tam, kde se na něm pracovalo. To proto, že z daní se platí všechno to, co je zapotřebí k tomu, aby z práce lidí zisk vznikl.

Tahle úvaha mi připadá až školácky prostinká. Nic na ní není patetického ve stylu palbu veďte na mě.

Proto se o ní nepíše v novinách, kdežto o prosbě miliardářů, aby byli zdaněni, se píše o to víc.