Dar koptským křesťanům musel dát prezident Sísí

Zaregistrovali jste, že východní křesťané slavili Vánoce? Východními myslíme všechny od pravoslavných přes arménské, gruzínské až po koptské, chaldejské, maronitské i jiné na Blízkém východě, všechny užívající juliánský kalendář. Pokud jste to nezaregistrovali, o něčem to svědčí. Ačkoliv se na Západě mluví o multikulturalismu, v praxi často „skutek utek“. Zejména křesťané v muslimském světě se nesetkávají s větším zájmem a podporou ze Západu.

O nejvíce publikovanou připomínku se zasloužil Egypt, kde otevřeli katedrálu Narození Krista, největší křesťanský kostel na Blízkém východě. Slavnostní ceremonie, za účasti prezidenta Sísího, vybízí k několika postřehům.

Zaprvé. Ač v Egyptě koptové a jejich kostely bývají terčem džihádistů, právě autoritativní režimy jako ten Sísího se snaží působit jako ochránci menšin. Ostatně koptové jsou ve stomilionovém Egyptě menšinou desetiprocentní a ekonomicky vlivnou. Je to sice jen spekulace, ale: bylo by možné otevřít křesťanskou katedrálu, kdyby stále vládlo Muslimské bratrstvo, vítěz „arabského jara“? Znáte jedinou zemi, kde „arabské jaro“ zapustilo své símě a menšiny se tam cítí bezpečně?

Zadruhé. Koptové nezveřejnili detaily financování stavby, snad aby na sebe neupozorňovali. Víme tak, že za stavbou stojí firma Orascom spjatá s armádou, jak v zemi prezidenta maršála Sísího nepřekvapí. Nevíme ale, zda přispěly země křesťanského Západu. A řekněme rovnou, že přispět měly. V době, kdy se turecká či saúdská vláda chlubí, že financují stavbu mešit v Evropě, by byl příspěvek východním křesťanům známkou civilizačního pudu sebezáchovy.

LN, 8.1.2018