Macron přesvědčuje přesvědčené a vytáčí vytočené

Nikdo neupře Francii, že je velkou a inspirativní zemí. Zemí, jež světu dala Deklaraci práv člověka a občana. Nikdo neupře prezidentu Macronovi, že je nadaný politik a řečník. Ale když svůj včerejší otevřený dopis začal oslovením „občané Evropy“, měli bychom zastříhat ušima.

Apel Emmanuela Macrona, který otiskly přední evropské listy, cílí na volby do Evropského parlamentu. Má odradit voliče od hlasu pro zásadní změnu směrem doprava. Květnové volby do EP budou bitvou o to, nakolik voliči podporují celé dosavadní směřování EU ke stále těsnější Unii a nakolik se prosadí party označované jako protievropské, populistické či národovecké. A Macron – tak jako jiní lídři zemí EU – si to riziko uvědomuje. Vadí mu jak odchod Británie z EU, tak Itálie, kterou jako první zemi EU formují ryze protestní strany, tak Maďarsko, které tvrdošíjně přísahá na svou suverenitu.

Je to vážný problém. Žádá si vážnou analýzu a reflexi toho, jak a v čem konkrétně se rozcházejí politické elity Unie i členských států a jejich voliči. Lidově řečeno: nakolik se rozcházejí ti přesvědčení o správné cestě a ti, které právě cesta k čím dál užší Unii vytáčí. A těžko se zbavit dojmu, že slova Macronova apelu naplňují známé pořekadlo: přesvědčují již beztak přesvědčené a dále vytáčejí již beztak vytočené.

Macron apeluje na „občany Evropy“, ale přitom není jasné, za jaký ideový či politický směr vlastně mluví. Jeho hnutí En Marche! je tak nové, že vůbec nemá poslance v EP, natož aby se dalo zařadit do nějakého klubu.

Macron varuje před „evropskou pastí“. Ilustruje ji brexitem a chaotickým přístupem britských elit k němu: „Kdo řekl Britům pravdu o jejich budoucnosti po brexitu?“ Z hlediska techniky moci má samozřejmě pravdu. Ale pomíjí to, co k brexitu vedlo: sílící přesvědčení Britů, že s takto směřující EU svůj osud spojovat nechtějí. Podobné otázky lze klást po celé EU. Třeba: kdo řekl Maďarům, že zvládnutí účinné ochrany vnější hranice EU, tedy podmínka přijetí do Schengenu, jim bude jednou vyčítáno jako porušení evropských hodnot?

Pro Macrona jsou cestou z evropské pasti svoboda, ochrana a pokrok. Nic proti těmto ctnostem. Snadno o nich přesvědčí již přesvědčené. Ale jak pro ně získá ty, které získat chce? Ty, kteří jsou vytočení natolik, že budou hlasovat pro strany protestu? Právě to je zapeklitá otázka.

LN, 6.3.2019