Končí časy automatických vstupenek do Států

Kdo za komunismu jezdil vlakem z Prahy do Třeboně, mohl se divit. Už ve Veselí nad Lužnicí, daleko od rakouské hranice, přistoupila hlídka pohraničníků. Někdo teď možná řekne, že budou-li američtí úředníci kontrolovat cestující do USA už v místech odletů z Evropy, je to něco podobného. Jen považte. Chcete letět z Prahy do New Yorku a už v Ruzyni absolvujete proceduru nejen českou (řekněme formální), ale i americkou (řekněme přísnou). Není to vývoz americké legislativy na území cizích států? Tak to podle The New York Times vnímají „některé evropské země“.

Odpověď je šalamounská: ano i ne. Z vyššího principu puntičkářského je to šíření amerických pravidel mimo USA. Ale z vyššího principu praktického je to cesta k průhlednosti, což souvisí se změnami ve vnímání vízové politiky a kontrol. Kdo opouští bublinu Schengenu, musí počítat s lecčíms. I s tím, že skončily doby, kdy bezvízový styk (či jednou udělené vízum) znamenal automatické přivítání v cílové zemi.

Jsou státy, do kterých sice vízum potřebujeme, ale to se uděluje na místě a za symbolický poplatek jako turistická známka. A jsou státy, třeba Izrael, do kterých vízum sice nepotřebujeme, zato si nás důkladně proklepnou už před odletem v Ruzyni. Tam teď směřují USA. Komu se to nelíbí, ať si poslechne zážitky od lidí, kteří do New Yorku řádně s doklady přiletěli, leč úředník na letišti je navzdory bezvízovému styku (či platnému vízu) do země nepustil. Takže úhrnem: riskujeme-li už zklamání tohoto druhu, je lepší, když ho zažijeme hned v Ruzyni než později u přepážky v New Yorku.

Podobně to fungovalo už před sto lety, za zlaté éry přistěhovalectví do USA z Evropy. Lidé, které USA odmítly, byli vraceni do Evropy na náklady té paroplavby, jež je přivezla. Proto společnost Red Star Line zřídila v Antverpách úřadovnu, kde se kontroly (hlavně zdravotní) prováděly už preventivně. Tady platí klasická průpovídka: nemusí se nám to líbit, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat.

LN, 28.12.2017