20.4.2024 | Svátek má Marcela


GLOSA: Ukrajinské drama...

20.2.2014

... a možné katastrofální následky i pro nás

Situace na Ukrajině se dramatizuje a počet obětí na životech stoupá. Srdce Kyjeva zvané Majdan se stalo bitevním polem, kde teče krev. A bude hůř, protože kontrarozvědka oznámila spuštění protiteroristické akce namířené proti demonstrantům, kteří údajně usilují o státní převrat.

Je nepochybné, že nyní musíme jak my, členové EU, tak Rusko spojit své síly a přestat se hrdlit o směřování Ukrajiny do budoucna. Nyní je nejdůležitější úkol zastavit násilí a zabránit občanské válce.

Pokračování tohoto vývoje může mít katastrofální dopady i na naši bezpečnost. Bylo by jen otázkou času, kdy začne na východní hranici EU nápor prchajících Ukrajinců.

Jediným rozumným řešením jsou nové férové volby pod mezinárodním dohledem. Janukovyč má zatím možnost poměřit své síly v takovýchto svobodných volbách, které by měly být (třeba i s pomocí Evropské unie) připraveny co nejdříve. Volby by mělo podpořit i Rusko, protože čím déle se krize potáhne, tím bude ubývat důvěra v současného ukrajinského prezidenta v jeho tradičních baštách.

Jako místopředseda frakce sociálních demokratů a poslanec zodpovědný za politiku rozšiřování jsem od začátku poukazoval na to, že bez komunikace a spolupráce s Ruskem se situace na Ukrajině vyřešit prostě nedá. Dochází tak k paradoxní situaci: jak Moskva, tak Brusel jsou povinny něco konkrétního pro uklidnění konfliktu učinit. Zároveň platí, že jak Rusko, tak EU se mohou jen těžko stát zprostředkovateli ve snaze uklidnit situaci, protože demonstrace začaly v přímé návaznosti na konflikt mezi nimi o směřování Ukrajiny. Dnes se jeví jako chyba, že Rusko a EU stranily vždy jednomu táboru.

Nezbývá než doufat, že si Moskva rychle uvědomí, že má větší vliv na Janukovyče ve svých rukou, než měl kdykoli Západ. Žádné sankce EU totiž nedonutí současnou vládu Ukrajiny k ústupkům, pokud se bude cítit zahnaná do kouta.

Současná eskalace konfliktu a násilné střety s oběťmi na životech z obou znepřátelených táborů nejsou ničím jiným, než dokladem selhání politiky a politiků. I kdyby teď všechny strany prokázaly dobrou vůli, zmařené životy to rodinám obětí nevrátí. V tomto smyslu je tedy pět minut po dvanácté!

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ČSSD

Převzato z LiborRoucek.blog.idnes.cz se souhlasem autora