Než tleskat Trumpovi, to už raději Kimovi aneb Komu fandí americká média

Trump se vrátil z korejského summitu s nepořízenou, komentují se škodolibým zadostiučiněním demokratům a levici nakloněná média. Možná byl jeho plán na usmíření obou Korejí a ukončení dlouholetého nepřátelství až příliš ctižádostivý, možná doba ještě opravdu nedozrála ke sjednocení Korejského poloostrova, možná severokorejský diktátor o nic takového nestojí a spokojil by se jen se zrušením nebo alespoň zmírněním sankcí, které by mu umožnilo pohodlněji vládnout v jeho severní državě. To všechno je možné. Naproti tomu je však docela jisté, kdo se o Trumpův neúspěch postaral pečlivě vykalkulovaným oslabením jeho vyjednávací pozice.

Není žádná náhoda, že Demokratická strana zorganizovala v americkém Kongresu slyšení bývalého Trumpova osobního právníka Cohena přesně na stejnou dobu, kdy probíhalo vrcholové jednání mezi americkým a severokorejským prezidentem. Cohen před Kongresem pod přísahou nazval svého bývalého šéfa rasistou, podvodníkem a lhářem. Pikantní přitom je, že on sám byl usvědčen a odsouzen za to, že na podzim 2017 v témže Kongresu lživě vypovídal v kauze údajného ruského ovlivňování prezidentských voleb. Takového „důvěryhodného“ svědka předvádí poražená Demokratická strana opětovně Kongresu, jen aby namydlila schody republikánskému prezidentovi, který se právě snaží v Hanoji zbavit svět severokorejské jaderné hrozby. Kdyby se mu to totiž podařilo, získal by nepochybně nejen Nobelovu cenu míru, ale zajistil by si znovuzvolení ve volbách příštího roku.

Aby tomu zabránili, jsou američtí „demokraté“ ochotni podrazit a ponížit svého prezidenta všemi prostředky, ačkoliv Kimovy rakety určitě nebudou rozlišovat mezi republikány a demokraty. Hle, kam až může dovést slepá stranická nenávist.