GLOSA: Termojaderná fúze a překládací stroj
A tak jediný, kdo tuto zprávu zatím neoznačil jako lživou, je (jihokorejské) Ministerstvo pro sjednocení. Všichni ostatní – vědci, tajné služby a jihokorejští vládní představitelé (ti však pod podmínkou anonymity) tuto zprávu označují za absurdní a fúzi v podmínkách KLDR za neproveditelnou, neboť neexistují sebemenší důkazy, že by KLDR byla schopna zařízení pro termojadernou fúzi provozovat. Někteří z jihokorejských vědců však připouštějí, že KLDR mohla provést nějaký prvotní experiment, který by případně mohl v horizontu 20 let k termojaderné fúzi vést.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na reportáž z XIII. Světového festivalu mládeže a studentstva, který se v roce 1989 konal v Pchjongjangu. Anastázie Kudrnová s Markem Hlavicou popisovali jeden velmi zajímavý stroj: „Stroj (…) kromě normální klávesnice obsahoval ještě šest tlačítek s označením cizích jazyků. Průvodce nám vysvětlil, že stačí zmáčknout některé z nich a psát v korejštině. Stroj sám automaticky text překládá a píše už cizojazyčně. (…) Škoda, že jsme neviděli ani jeden aparát v provozu.“ (Mladý svět č. 33/1989, strana 8, „Technické taháky“). Když uvážíme velmi odlišnou stavbu korejské věty (sloveso až úplně na konci věty spolu s častým používáním přechodníků), je myslím zřejmé, proč si ten exponát nemohli návštěvníci vyzkoušet (a také to, proč se „babylonská rybka“ stala součástí vyhledávače Altavista až v prosinci 1997).
Stejně jako před 21 lety, ani dnes nelze zprávy z Pchjongjangu ověřit. „Překládací stroj“ byl široké veřejnosti dostupný za osm let po po ukončení XIII. SFMS, od exponátu z výstavy úspěchů mladých korejských vynálezců se lišil jen v několika nepatrných detailech (např., nejednalo se o technologii z KLDR, ale ze Spojených států). Na druhou stranu – co když se vize termojaderné fúze naplní stejně, jako se během osmi let naplnila vize překládacího stroje?
Převzato z blogu autora
