Jako se staví vysoké ploty a zdi kolem věznic a blázinců, aby nebezpeční jedinci neohrožovali občany, v zemích okupovaných sovětskou armádou si sami občané kolem sebe museli budovat zátarasy z ostnatého drátu, zdi a rušičky, aby sami neviděli a neslyšeli, jak se žije a přemýšlí ve svobodném světě. Celá populace tím byla systematicky ponížena: bylo zavedeno nové nevolnictví.

Berlínská zeď, která dělila rozdělené město, které bylo rozparcelované těsně po druhé světové válce na čtyři sektory: americký, britský, francouzský a sovětský, byla postavena právě před šedesáti lety, tedy ve dnech 12. a 13. srpna roku 1961. Definitivně tak oddělila západní sektory od sovětské zóny. Stala se symbolem rozdělené Evropy: oddělovala ostrov svobody, tzv. Západní Berlín, od zbytku okupované tzv. Německé demokratické republiky (NDR).

K její stavbě se rozhodli sovětští politici spolu s Walterem Ulbrichtem poté, co NDR opustilo asi půl milionů lidí, kteří chyběli v továrnách, v úřadech i na vysokých a středních školách. Po různých vylepšeních byla zeď dvojitá, vysoká 3,6 metru a dlouhá 160 kilometrů. V meziprostoru bylo zorané pásmo a strážní věže a po lidech, kteří se rozhodli NDR opustit, se střílelo.

Rozkaz z roku 1973 zněl: „Neváhejte s použitím střelné zbraně, a to i v případě, že hranici se pokouší narušit skupina, v níž jsou ženy a děti... Toto je běžná taktika zrádců.“ Kolik přesně lidí bylo při přechodu zabito, se neví: oficiální údaje se pohybují od 140 do 200.

Mezi tzv. Západním Berlínem a NDR bylo několik oficiálních přechodů, z nichž nejznámější je Checkpoint Charlie, kde 26. července 1963, tedy skoro přesně po dvou letech, které uplynuly od stavby této ostudné zdi, promluvil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. V jeho projevu zazněla památná věta: „Ich bin ein Berliner,“ Jsem Berlíňan.

Těmito dvěma slovy vyslal sovětům jasný signál: Spojené státy nikdy nedopustí okupaci celého Berlína. Tato část města zůstane navždy součástí svobodného světa. A 13. června 1987 další americký prezident, Ronald Reagan, u Braniborské brány zase prohlásil: „Pane Gorbačove, otevřete tuto bánu a strhněte zeď!“ To se stalo v noci z 9. na 10. listopadu 1989.

Dnes najdete na několika místech symbolické zbytky zdi a na většině dalších míst bývalou zeď připomínají bílé kostky v dláždění a na dopravních tepnách. Nejdelší zachovaný kus původní zdi se nalézá u řeky Sprévy.

Zbytku zdi ve čtvrti Kreuzberg, která má něco přes tisíc metrů, se dnes říká East Side Gallery a je celá pomalovaná politickými motivy. Zájemci o bližší informace o lidech a způsobech, jak byla tato zeď překonávaná, je najdou v Mauermuseum, v Muzeu Berlínské zdi, které se nalézá v blízkosti zmíněného přechodu Checkpoint Charlie již od roku 1962.

Němci si v den výročí připomněli tuto událost dramatickým filmem 3 a 1/2 hodiny, natočeným podle skutečné události, který vysílaly veřejnoprávní televize ARD a ZDF.