Řekům je nutné pomoct. Ne penězi z cizích kapes, ale jejich absolutním přiškrcením. Proto považuji tamější stávky paradoxně na prospěšné. Čím méně turistů, tím dříve očistný bankrot státu v EU. Ta to potřebuje jako „prase drbání".

Turistika představuje asi 20% příjmů Řecka. V krizi člověk sklopí hlavu, dokonce i leccos překousne a maká na tom, aby byly příjmy ještě vyšší. Začíná turistická sezóna, která by je mohla trochu postavit na nohy. Zejména, když už je dnes de facto krmí zbytek Unie, a to ještě na dluh. Horkokrevní Řekové to ale vidí jinak. Oni za nic nemohou, oni přece jenom chodili k volbám. Že jim dávali stalé víc, než mohli? Kdo by to v tom socialismu řešil.

Na březnovém mezinárodním veletrhu turistiky muselo Řecko kvůli nedostatku peněz dokonce použít reklamní materiál z loňského roku. A to je prý dobrá prezentace základem úspěchu při prodeji služeb. Začíná nám turistická sezóna a Řekové nám teď ukáží. Masově stávkují a předvádějí nejen jak se dá odmítat šetření a úspory, ale dokonce i příjem peněz za práci. Inu, proč byste vydělávali, když vám dá Unie bezprecedentní balík peněz jen proto, aby její politici nevypadali jako hlupáci v okamžiku, kdy přicházejí důsledky sociálního inženýrství.

Na výzvu komunistických odborů zablokovali zaměstnanci aténského přístavu Pireus minulý týden několik trajektů, čímž uvízly stovky turistů na místě. Z jedenadvaceti lodí, které se chystaly vyrazit na okružní plavby po Egejském moři, jich osm nevyplulo. Dnes se několik set komunistických odborářů pokusilo zabránit turistům a místním lidem v cestě k ostrovům v Egejském moři. Zrušeny byly desítky letů z pevninského Řecka na jeho ostrovy a v Soluni zablokována železniční doprava. Jejich postoj k turistům (a tím odmítání příjmů z cestovního ruchu v době krize) jasně dokazuje velikost jejich touhy po změně. Nula. Cesta k bankrotu a skutečnému nastavení nezbytných opatření pro jejich potomky je otevřena. Na rozdíl od vlád států Unie, které radí „jezděte a nebojte se“, vyzývám já „pomozte Řekům tím, že tam nepojedete - jeďte někam, kde si vás váží“. Potřebuje to nejen Řecko, ale celá zadlužená Unie.

Není totiž vždy nad názorný příklad. Koneckonců, ulevilo by se i politikům ve zbývajících státech Unie. Zaprvé by už nemuseli přesvědčovat své občany, že si musí půjčít na zaplacení dluhů někomu jinému, a zadruhé by ubylo stávek i v jiných zemích a nezbytně nutné rozpočtové reformy by se prosazovaly daleko snadněji.

Autor je členem Republikového předsednictva Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora