(Poznámka od Pacifiku)

Politické a společenské dění v Evropě, v Čechách, se snažím sledovat, ale ne tolik jako dění u jižního souseda, u Strýčka Sama, dnes víceméně Strýčka Donalda. Pokud bych svá pozorování měl shrnout zcela lapidárně, tak s silný nesouhlas! Ne tolik s politickou či ekonomickou situací v zemi, ale s vládami či jejich vrcholnými představiteli.

Poněkud konkrétněji jen o dvou místech: o Praze a o Spojených státech, o jejich 23 demokratických kandidátech pro volby v roce 2020. K tomu, co se na obou místech děje, mne napadá přirovnání oněch spojených nádob, velmi obrazně tedy řečeno. Nebo přesněji asi: společný jmenovatel. A tímto společným jmenovatelem je, dle mého názoru, nesouhlas. 

V Praze 200 000 demonstrantů demonstruje svůj nesouhlas s tím, jak si vede předseda vlády, v USA demokraté, jak si vede prezident. Jak si všichni zmínění vedou špatně, někdy až na pokraji protiprávní či protistátní činnosti (tento termín tak dobře znám z času Gottwalda a jeho následovníků), v USA pak zloduchem je Donald Trump, který, dle jeho odpůrců, dělá vše špatně. (Stojí za připomenutí následující: před pár dny, když Írán sestřelil americký dron a Trump reagoval podobně jako při záhrávání si Kima s raketami, sklidil titul válečného štváče, ohrožujícího mír. Když pak, rozumně a samozřejmě proto, že tento muž žádnou válku nechce, k útoku nedal povel, demokratičtí posměváčci nadali mu do zbabělce, který si neví rady, neumí držet slovo!) Takové počínání jeho odpůrců je k pobavení školáka, kdyby nešlo o vážné věci.

A tak, pokud vím, demonstranti v Praze demonstrují proti Babišovi a jeho dílu, nikoli pro to či ono, jak by si měl vést, případně místo něj někdo solidnější, schopnější - a kdo asi? Přesně tak je tomu v USA. Demokraté nemají program, jen destrukci současného stavu, posedlí jsou stále volební prohrou a doslova nenávistí k Trumpovi, místo pozitivních programů se znovu a znovu navrací impeachment prezidenta a pokud nějaký program některý z kandidátů má, jsou to pozoruhodnosti jako Green Deal té, dle mého pocitu značně vyšinuté Alexandrie Ocasio-Cortezové, znamenající dokonalé rozložení amerického systému, nebo co teď uchazečka o trůn Bílém domě, paní Warren, požaduje, odškodnění pro stejnopohlavní manželství, Bernie Sanders volá po socialismu a podobně. To mi připomíná přání: Volte kohokoliv, jenom ne pana A! Vždy je snažší protestovat proti stávajícímu, než usilovat o nové a lepší. Snadnější něco rozbourat než vybudovat. Stačí si jen vzpomenout, když nám někdo zničil na pískovišti pracně vybudovaný hrad! A ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším!

Douška: že by snad něco závisti?