Vyhrála s Čaputovou i spravedlnost, pravda a láska?

Výhra Zuzany Čaputové ve volbě hlavy Slovenska má přesahy. Soudě podle reakcí nešlo o vítězství kandidáta A nad kandidátem B, ale o něco širšího – o vítězství slušnosti nad neslušností, spravedlnosti nad nespravedlností, důvěry nad nedůvěrou, pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Též o to, že Slovensko slouží jako promítací plátno představ či idejí. Je Čaputová slovenským Drahošem? Je poražený Šefčovič slovenským Zemanem? Stačilo by málo, aby to u nás dopadlo jako teď na Slovensku? Ty příměry se vynořují, i když je nelze přesně zhodnotit. Ale když jsou tak svůdné, že.

Řekněme to jasně: nic proti Čaputové, je dobře, že vyhrála. Nic proti tomu, že se z jejího vítězství vyslovují soudy o společenských pohybech na Slovensku. Ale při tom všem je třeba zachovávat jistou racionalitu a střízlivost.

„Potřebujeme prezidentku, která řekla, že se postaví zlu a že jako první potřebujeme prosazovat spravedlnost,“ řekl v sobotu končící prezident Andrej Kiska. Jak už to chodí, portál iDNES z toho udělal titulek: Kiska: Čaputová se postaví zlu a zavede na Slovensku spravedlnost. Ale tady se zastavme.

Zaprvé, ústavní pravomoci neumožňují, aby prezident Slovenska zaváděl cokoliv, natož spravedlnost. Zadruhé, kdyby to umožňovaly, Kiska by mluvil sám proti sobě. Má-li Čaputová prosazovat spravedlnost, vyznívá to i tak, že Kiska – jenž teď Čaputové nepokrytě fandil – spravedlnost neprosazoval.

A opět – to není odsudek Kisky, ale jen upozornění na fakt, že ne všechno lze vnímat jako na promítacím plátně idejí. Realita bude pestřejší. Slovensko čeká to, čemu Francouzi říkají kohabitace: soužití hodnotově protichůdné vlády a hlavy státu. Očekává se i konfrontace, aby voliči Čaputové viděli, že zlo a mafiánství se tolerovat nebudou. Ale bude to skutečně tak ostré? Pohled do sousedního Rakouska – kde už rok a půl kohabitují zelený prezident Van der Bellen a vláda za účasti národovecké FPÖ – ukazuje, že to jde i bez konfrontace. Akorát že už to není jako ve filmu.

LN, 2.4.2019