Pomůže nebílá senátorka Bidenovi k vítězství?

Jisté americké instituce se spontánně přenesly do Evropy. Třeba v čele českých trampských osad stojí stále šerifové. Leč jiné tu nezakořenily. Třeba viceprezident. Dokážete jmenovat z hlavy nějakého amerického viceprezidenta, jenž se pak nestal prezidentem? Možná padne jméno Al Gore (díky Nobelově ceně). Ale viceprezidenty, jako byl Dan Quayle, si pamatují jen specialisté. Jenže letos je to jinak. Senátorka Kamala Harrisová, kterou si vybral Joe Biden, nekandiduje pouze na řadovou viceprezidentku. Nejen proto, že se o ten úřad poprvé uchází žena, což dává punc novinky všemu.

Pokud Biden vyhraje, nabídne Harrisové otevřenou budoucnost. Už proto, že on se o další mandát ucházet nebude. Či dokonce proto, že ani první mandát nemusí dovršit. Srovnáte-li roky narození (1942, 1964), zjistíte, že ta dvojice připomíná spíše otce s dcerou než dva rovnocenné parťáky. Pak už si člověk dokáže představit, že Biden, řekněme ze zdravotních důvodů, odstoupí a Harrisové se otevře cesta k metě nejvyšší.

Otázka zní, nakolik její kandidatura přispěje k Bidenově vítězství. Harrisová má za sebou úspěchy (loni „grilovala“ ministra spravedlnosti Barra) i porážky (Obama ji nevzal do vlády, vycouvala z primárek). Když ji popisoval zpravodaj magazínu Der Spiegel, opřel se o samá ne: není moc doleva, není moc stará, není moc nezkušená, není bílá. Možná toto je klíč k letošní kampani.

Ve volebním systému USA vítězí ten, kdo získá nejvíc nerozhodnutých států. Kdo dokáže přesvědčit váhající, ne přesvědčovat již přesvědčené. Ale má-li navrch politika identity, jako by už nešlo o přesvědčování váhajících, nýbrž o vlastní obraz. Proto se Harrisová, po matce Indka a po otci Jamajčanka, prezentuje jako Afroameričanka. S tím, že přitáhne voliče od Afroameričanů po Hispánce. Těžko najít argumenty, proč by to tak být nemělo. Zároveň je ale těžké najít argumenty, proč by Afroameričané a Hispánci nevolili Bidena, ať už by jeho parťákem byl kdokoliv.

Spočívá přidaná hodnota Harrisové hlavně v tom, že přitáhne k volbám víc Afroameričanů a Hispánců, než kolik by jich přišlo bez ní? Budou-li rozhodovat demografické či etnické faktory, fungovat by to mělo. Ale sázet na to výplatu působí přece jen poněkud předčasně.

LN, 13.8.2020