Útok Ruska změnil svět, konstatoval ve čtvrtek Václav Klaus. Bezděky cítíme, že je to pravda. Zkusme se zamyslet nad tím, v čem ta změna spočívá.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se také změnil svět, přinejmenším náš svět, obecně nazývaný euro-atlantický. Skočila studená válka. Měla své antagonisty, naše země spadala do sféry moci Sovětského svazu. Je dobře připomenout, že tehdejší rozdělení a vše, co následovalo. je, symbolizováno jednáním v Jaltě. Připomeňme si fotku, vedle sedí Churchill, uprostřed Roosevelt a vpravo Stalin. I to bylo součástí následujícího příběhu čtyřiceti let. Stalin byl „jeden z nich“, patřil k vítězům, byl to výrazný účastník boje proti Hitlerovi, tohoto zosobnění nejhoršího zla dvacátého století. Existovala pravidla, jakási gentlemen´s agreements. Dala Sovětům v plen východ Evropy, dovolila jim zde páchat justiční vraždy, tankové přepady Maďarska v roce 1956 a Československa o dvanáct let později. Tak nějak to bylo dohodnuto vítězi nad Hitlerem, Stalin mezi ně patřil a ti další byli jeho dědici.

Minulý čtvrtek, zase řečeno obrazně, skončilo třicetiletí života bez nepřítele. Bylo to iluzivní období, které nás zbavilo ostražitosti. Minulý týden zazněl budíček. Vladimír Putin, a on nás nenechává na pochybách, že je to jeho nápad, jeho plán a jeho provedení, bezdůvodně válečně napadl sousední stát a ideově útok podložil zpochybněním jeho práva na existenci. Ať to na Ukrajině dopadne jakkoli, přejeme statečnému národu jen to nejlepší, byť důvodů k optimismu mnoho není, iluze jsou v troskách a nikdy se nevrátí.

V těchto dnech se diskutuje o sankcích. Jsou nutné, budou bolet i nás. Pro blízkou i vzdálenější budoucnost je však důležitější vyloučení. Zdánlivě Putin udělal Ukrajině to, co provedl Brežněv nám. Jenže to byla jiná doba a jiná pravidla. Brežněv byl nástupce vítěze, kdežto Putin je poťouchlý bývalý kágébák, reprezentant poražené strany. Teď se snaží o revizi porážky. Zneužil naivní bezstarostnosti Západu. Kdyby v Německu nešili těhotenské uniformy pro tankistky a místo toho naplno rozjeli výrobu tanků Leopard, nemohl by se toho zločinu odvážit.

Co s tím? Především přehodnotit priority. Zase obrazně řečeno, tanky jsou dnes důležitější než těhotenské uniformy. Naše vláda zcela nedávno odložila akvizici obrněných transportérů pro naši armádu. Tohle ať napříště pustí z hlavy. Slováci uzavřeli vojenskou dohodu s Američany, to je správný krok. Mají tam být umístěny protiraketové systémy Patriot. Další správný krok. V Brdech bych chtěl vidět radar a tanky Abrams v Polsku. Ani ten Zelený úděl nemusí být mrtvý. Je třeba rozvinout nové technologie, jako jsou modulární jaderné elektrárny. Brání tomu regulace? Zrušme je.

Taková je pozitivní role nepřítele: dodává vzpruhu, vzbuzuje činorodou energii.

LN, 28.2.2022

Další články, úvahy a povídky čtěte na osobní stránce Ondřeje Neffa. Jsou tam i rozhovory, fotky a povídání o sci-fi.
Neff.cz