Lépe než politici mluví ke krizi na Ukrajině vojáci

Dejte slovo vojákům. Takový výrok zavání militarismem, válkychtivostí či juntou. A přece má občas racionalitu. Vždyť už von Clausewitz myslel racionálně, ba ekonomicky. Zvažoval náklady a výnosy války, kdy má smysl do ní jít, a kdy naopak nejít. Kdežto politici uvažují v perspektivě omezeného mandátu, ideologií, tlaku či přání voličů. Ten rozdíl se projevuje i vůči krizi na Ukrajině.

Ukázka. V týž den, kdy web iDnes otiskl rozhovor k Ukrajině s generálem Petrem Pavlem, agentury psaly o tiskové konferenci amerického prezidenta Bidena k témuž. Poselství generála Pavla vyznívá takto. Rozsáhlý vojenský střet mezi Ruskem a Ukrajinou je nepravděpodobný. Ne proto, že by Pavel úmysly a sílu Ruska bagatelizoval, ale mluví z něj zkušenost, znalost věci i ukrajinské armády. Kdežto poselství Bidenových argumentů vyznívá jako strašení. V jistých situacích je alarm určitě na místě. Ale straší-li se delší dobu stále stejně, připomíná-li to tradiční „Pozor, vlk!“, které se opakuje tolikrát, až pozornost vůči výstraze otupí, je to spíše problém.

Varuje-li Biden před ruskou invazí, říká to, co svět slýchá už od podzimu. Ale říká-li, že by to byla „největší invaze od druhé světové války“, tak jen šroubuje strašení. I kdyby na Ukrajinu vtrhlo všech sto tisíc ruských vojáků soustředěných u hranic, pak by ta invaze početně zaostala za sovětskou do Afghánistánu (120 tisíc mužů), americkou do Iráku (300 tisíc) a hlavně – což světová média při srovnáních pomíjejí – za sovětskou do Československa (500 tisíc).

Co si pak pomyslet o kognitivních i vládních schopnostech Bidena? Svým přepínáním dokládá, nakolik je v zajetí myšlenkových stereotypů. Ve výsledku to vyznívá tak, že straší více než ukrajinská vláda, jež by na tom měla mít větší zájem. Dokonce Bidenovi fandící New York Times pak napíší, že Ukrajinci po zkušenostech s válkou kalkulují riziko jinak. I proto je žádoucí, aby se k Ukrajině vyjadřovali kompetentní vojáci. Dělají to často lépe než politici.

LN, 27.1.2022