Co jsou nejpostiženější regiony von der Leyenové

Slovo solidarita získává v EU různé významy. Vezměme si migrační krizi. Jedni spatřují solidaritu ve společné ochraně vnější hranice EU, jiní v přerozdělování migrantů či běženců. Hledáte-li případy, kdy se na solidaritě shodnou všichni, měly by je přinášet průšvihy z vyšší moci. Třeba velká zemětřesení či důsledky pandemie. Anebo ne? To brzy uvidíme.

Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, řekla před europoslanci, že v příštím unijním rozpočtu bude více peněz na politiku soudržnosti (vyrovnání rozdílů mezi regiony). A jejich nemalá část (dosud neurčená) zamíří do regionů nejvíce postižených pandemií. Na první poslech je to logická i banální zpráva. Solidaritu s postiženými regiony přece očekává každý.

Ale na druhý poslech to taková banalita není. Stačí se podívat na bilanční čísla důsledků nákazy, na mapu a položit si otázku. Kde jsou ty nejpostiženější regiony? A před očima se začne rýsovat soupis: Lombardie, Benátsko, Benelux, Paříž a okolí, Bavorsko… Jinými slovy. To není tradiční chudý Jih či zaostalý Východ EU. To nejsou slabě rozvinuté oblasti, kam peníze z fondu soudržnosti míří primárně. Jsou to naopak nejbohatší regiony Evropy. A z tohoto zjištění se klubou další otázky.

To, že po náhlém průšvihu je třeba solidárně pomoci i bohatým, ukázalo před 25 lety zemětřesení v japonském Kobe. Ale myslela těmi „nejpostiženějšími regiony“ von der Leyenová právě tohle? Měla na mysli regiony, kde je nejvíce nakažených, zemřelých a největší pokles ekonomiky? Pak by se dalo namítnout, že chce pomoci bohatým, aby byli ještě bohatší. Či to myslela jako eufemismus pro státy „chudého Jihu“, ale kvůli fondu soudržnosti to navlékla na regiony? Pak by se dalo namítnout, že tyto státy si mohou za rozměr průšvihu do značné míry samy (třeba španělská vláda ještě 8. března podpořila hromadné oslavy Mezinárodního dne žen).

Jisté je, že to bude zajímavá sonda do evropského vnímání solidarity.

LN, 15.5.2020