Proč Čína nedokáže zkrotit provokace KLDR

Sjezd severokorejských komunistů má své zábavné či bizarní stránky. Vždyť naposledy byl svolán v době, kdy olympijské hry pořádala Brežněvova Moskva. Kolik lidí to ještě pamatuje? Kolik delegátů nynějšího sjezdu bylo na tom předchozím, ještě za účasti zakladatele Kim Ir-sena? Víte vůbec, že za éry jeho syna a následníka Kim Čong-ila žádný sjezd nebyl? Ano, strana ustavila první komunistickou dynastii na světě, aniž by to posvětil její vrcholný orgán. A vnuk zakladatele, nynější vůdce Kim Čong-un, při posledním sjezdu ještě nebyl na světě. Ale to už by stačilo.

Důležitější je něco jiného. Vezmeme-li komunistickou ideologii za slovo, podle Marxe proletáři nemají co ztratit, jen své okovy. V KLDR to platí tak silně, že i Marx by užasl. A možná by pomyslel na proletářský internacionalismus. Severní Koreu drží nad vodou, ba doslova při životě rovněž komunistická Čína. Jakkoliv je čínský komunismus jen formální slupka na impériu, je to jediná síla, která má na severokorejské komunisty vliv. Pekingu, tak jako Západu, vadí, když KLDR provokuje jadernými a raketovými testy. Ne proto, že by se jich bál, ale proto, že jako ručitel ztrácí před světem tvář. Proč tedy svůj vliv proletářsky internacionálně nepoužije?

To je velký problém pro východní Asii. Čína dokáže postavit do latě Ameriku (vždyť je jejím největším věřitelem). Dokáže postavit do latě evropské státy, jak jsme viděli v březnu, když prezident Si navštívil Prahu (a jak viděla Británie, když se vozil v královském kočáře). Tak proč Čína nedokáže postavit do latě Severní Koreu, když stačí zastavit dodávky a vypnout proud? Na tuhle otázku nemají odpověď ani znalci Marxe a proletářského internacionalismu.

LN, 7.5.2016