Trumpův politický nekrolog mohl vyznít lépe
Následují-li místní volby po zásadním hlasovacím souboji, bývají v centru pozornosti. Potvrdí voliči předchozí „velký“ výsledek? Nebo budou vyvažovat moc, jak se říká u nás? V USA tuto roli sehrála volba dvou senátorů ve státě Georgia. Výsledek vyzněl neblaze pro Donalda Trumpa. A to z více ohledů.
Za prvé. Pokud demokraté získají dvě senátní křesla, znamená to, že nastupující prezident Biden bude mít na své straně Kongres (bude-li v horní komoře pat 50:50 senátorů, pak má rozhodující hlas viceprezidentka Harrisová). Biden tedy bude v luxusnější pozici, než jakou měl v letech 2009–2017 prezident Obama, kterému republikánský Senát leccos zarazil.
Za druhé. Senátní volby v Georgii byly referendem o Donaldu Trumpovi. Před dvěma měsíci prohrál velmi těsně souboj o Bílý dům. Navíc v době, kdy levicové křídlo demokratů hrozí de facto kulturní revolucí. Kdyby se poté Trump spolehl na racionalitu, na to, jak motivovat republikánské voliče coby beranidlo proti tažení kulturní revoluce, hodně z nich – více, než kolik jich v úterý skutečně hlasovalo – by poslechlo hlas rozumu a přes osobní nechuť k Trumpovi by „to hodilo“ republikánům. Jenže Trump vsadil na iracionalitu, konspiraci a boj proti legitimitě průběhu samotných voleb v listopadu. Výsledek se dostavil a Trump úterní referendum prohrál.
Za třetí a především. Trumpovo odcházení z Bílého domu se tak přetavuje v jeho definitivní politický nekrolog. Je to škoda. Jeho čtyři roky v úřadě přinesly dost racionálních výsledků. Hlavně na poli domácí ekonomiky i v zahraniční politice. Třeba když místo na válku s Íránem vsadil na vznik protiíránské koalice arabských států a Izraele, čímž prolomil jeho izolaci. Ale to vše teď převálcovalo jeho odcházení. Trump odchází nejen s cejchem umanutého narcise, nejen jako první prezident po letech, jenž neobhájil mandát, ale i jako lídr, jenž odevzdal moc levici způsobem, který jí dává větší sílu, než jakou měla za Obamy.
LN, 7.1.2021