Malta, která je členem EU, se rozhodla vylepšit svou ekonomickou situaci prodejem státního občanství movitým zájemcům ze zahraničí. A zájem je prý veliký. Má to ale jeden háček: jakmile se bohatý cizinec stane Malťanem, je z něj v mžiku podle platné legislativy také občan EU.

Levné tedy evropské občanství maltské provenience rozhodně není: cizinci musí utratit na Maltě v přepočtu více než 31 mil. Kč. Vybrané peníze chce maltská vláda investovat do vzdělání, zdravotní péče a trhu práce. Noví Malťané také musí nakoupit za část peněz na ostrově nemovitosti. Pobývat tam zatím ale nemusí, což hovoří samo za sebe.

V Evropském parlamentu vyvolalo rozhodnutí půlmilionové Malty prodávat občanství EU velké vášně a není těžké pochopit proč. Jeden členský stát přece nemůže jen tak obchodovat s právem, které zavazuje ostatní členy Unie k respektování konkrétních nároků občana EU!

Občan EU má například právo usadit se kdekoli na území EU, účastnit se tam voleb a automaticky také právo kdekoli v Unii podnikat. Pro leckoho mohou být volnost pohybu a bezvízový styk EU s mnoha desítkami zemí světa velmi lákavé. Není vyloučeno, že by těchto možností chtěli využít lidé napojení na organizovaný zločin.

Ochota cizinců investovat je i v některých jiných členských zemích (například na Kypru, v Řecku či v Maďarsku) skvělým doporučením pro získání občanství. Malta je však prvním státem EU, který se rozhodl dát na své pasy cenovku. Prodávat občanská práva EU jako na trhu těm, kteří na to mají, je však z lidskoprávního hlediska nepřijatelné. Hořce ironický aspekt kupčení s občanstvím EU dostala celá věc poté, co jistý lidskoprávní aktivista z Lucemburska založil sbírku na nákup maltského pasu pro zatím blíže neurčeného žadatele o azyl. (Právě u maltských břehů často hledají novou životní naději zoufalí uprchlíci ze severní Afriky.)

Jelikož je v plné pravomoci Malty udělovat státní občanství komu se jí zlíbí, můžeme pouze apelovat na maltskou vládu, aby toto opatření zrušila. To také v naší politické skupině v Evropském parlamentu činíme a maltská vláda pod tlakem z EU přislíbila určité ústupky. Úplně se však svého plánu vzdát nehodlá. Evropská komise by neměla nečinně přihlížet: je nutno přezkoumat, zda program maltské vlády neporušuje pravidla loajality obsažená ve Smlouvě o EU. Kompetence národních států zde evidentně naráží na zájmy ostatních členských zemí. Rozhodně by mělo platit, že evropské občanství nesmí být na prodej!