Německá kancléřka Angela Merkelová poprvé obsáhleji vystoupila k vlně teroristických útoků a násilností páchaných migranty. Je s podivem, že české mainstreamové komentátory její chladné a nekonkrétní vystoupení zarámované mantrou „wir schaffen das“ (my to zvládneme) je i tak schopno přivést k nadšenému aplausu. Tak např. komentátor Hospodářských novin Petr Fischer v ní takto vidí „politickou sfingu, která se stejným výrazem stojí před evropským chrámem a hlídá ideje, jež jsme v něm za tisíciletí nastřádali.“[1] A „dokud stojí na svém místě, nemusíme se o Evropu tolik bát.“ To chce opravdu pořádný kus uhlířské víry.

To, čemu kancléřka Merkelová svým nezodpovědným „wir schaffen das“ otevřela dveře, není žádná letní bouřka, která se přežene, nebo něco, co lze trpělivě vysedět a nechat vyhnít. Ten loňský milión orientálních migrantů a nové statisíce přicházejících už v Německu zůstanou a změní je. Tato země již nikdy nebude taková, jako bývala. Změna to bude bolestná. Teror, vraždy, znásilňování a strach budou její součástí. Dnes jsme pouze na začátku celé nové epochy. Přesto se na jejich oběti nelze chladně dívat jako na nějaké plánované kolaterální ztráty na široké cestě za velkým ideálem a opakovat stále stejná klišé.

Pohled na sfingu přivádí komentátora Fischera k nadšení. Měl by vědět, že sfinga se arabsky, v jazyce většiny migrantů, řekne „Abú ́l-Haul“, česky „otec hrůzy“. To je bohužel velmi výstižné. Angličané tento arabský výraz překládají ještě výstižněji – „Father of Terror“.

[1] Petr Fischer, „Merkelová jako evropská sfinga“, HN 29. 7. 2016.