Proč jsou Židé napadáni 2000 km od místa bojů

Je těžké odhadovat, jak se vyvine napětí ve Svaté zemi. Zda na raketové útoky z Gazy Izrael odpoví válkou, či ne. Tím očekávatelnější jsou reakce v Evropě, hlavně v Německu, které je na to z historických důvodů nejcitlivější.

Vtírá se pocit deja vu. Na německých ulicích hoří izraelské vlajky, kameny létají do oken synagog a ozývají se pokřiky typu Scheißjuden! („Zas..ní Židi!“). Odkud takové scény známe? Třeba z července 2014, kdy se skandovalo Jude, Jude, feiges Schwein („Žide, Žide, prase zbabělé“). A samozřejmě z historie, především z listopadu 1938 („říšský pogrom“ zvaný „křišťálová noc“). Že by se Německo nepoučilo a dějiny se opakovaly? Ta otázka působí v multikulturním Německu provokativně a přece je do očí bijící.

Když na synagogu v Halle zaútočil neonacista, bylo z toho celostátní trauma. Ale když kvůli konfliktu vzdálenému dva tisíce kilometrů útočí na synagogy „lidé s migračními kořeny“, panuje spíše ticho. Musíte dost dlouho hledat, než narazíte na jasnou reakci, jakou předvedl Jacques Schuster, šéfkomentátor listu Die Welt: „Mnozí muslimští přistěhovalci a levicové německé milieu sdílejí přesvědčení, že Izraelci si raketové útoky jaksi zasloužili. Budíček.“

Přitom favoritem voleb jsou Zelení, kteří jen těžko skrývají sympatie pro Palestince, i ty radikální. A progresisté typu Fridays for Future je už neskrývají vůbec. Luisa Neubauerová, tvář hnutí v Německu, obviňuje bývalého šéfa kontrarozvědky a volebního kandidáta CDU Maaßena z antisemitismu. I proto, že prý použil slovo globalisté. Je to důkaz antisemitismu? Je to horší než křičet před synagogou Scheißjuden?

I toto cosi připomíná. Když fotbalista Slavie dostal přísnější trest za údajnou rasovou urážku než jeho soupeř za prokopnutou hlavu brankáře, u nás ten nepoměr budil údiv. Ale pro západní progresisty byl logický. Se stejně podivnou logikou teď pokrokáři posuzují nejenom konflikt ve Svaté zemi, ale i jeho antisemitské rezonance v Evropě.

LN, 15.5.2021