Jak úspěšně válčit, aby o tom napadený nevěděl

Víte, proč se Němcům říkalo vulgárně skopčáci? Protože byli hrozbou pro zemi obklopenou horami a útočili na ni „s kopce“. V těch časech člověk věděl, kdo, odkud a kdy zaútočí. I proto se osnovy dějepisu opíraly o války – byla to pevná a přehledná chronologie. To už je dávno pryč. Vstoupili jsme do věku, kdy nejúspěšnějšími válkami jsou ty, které válkami nejsou, přesněji řečeno ty, o nichž to napadený neví. Ztělesněním takové války jsou hackerské útoky.

Včera se svět dozvěděl, že hackeři při útoku na USA ukradli osobní data čtyř milionů amerických úředníků včetně těch, kteří měli bezpečnostní prověrky. A útočníky byli Číňané. Nebo nebyli? Právě to nelze prokázat. Je doložen fakt krádeže citlivých osobních dat, ale nikdo není s to doložit, kdo je pachatel a s jakou motivací útočil. Řekněme, že toto čínsko-americká válka není. Klasická čínsko-americká válka nehrozí už proto, že Peking by si nelikvidoval svého největšího dlužníka. Ale kdyby čínsko-americká válka skutečně vypukla, její začátek by mohl mít právě takové parametry.

Éra klasického vyhlašování válek skončila už před sto lety, když si evropské velmoci úředními nótami sdělovaly, že jsou navzájem ve válečném stavu. Ale už druhá světová válka začala neohlášenou střelbou na polské Westerplatte. Jistě, skončila bezpodmínečnou kapitulací Německa a Japonska, ale od té doby už žádná válka tak jasně neskončila. V Koreji se přestalo střílet v létě 1953, hranice je od té doby pod dohledem vojáků OSN, ale formálně ta válka stále trvá. Válka na Ukrajině začala tak, že „zelení mužíci“ bez insignií obsadili Krym.

Pokud jste to považovali za nový zásadní krok do nejistoty a mysleli jste si, že „zelení mužíci“ mohou obsadit i Estonsko, Lotyšsko a Litvu, tak vězte, že toto žádná definitiva není. Mnohem větší nejistotu představuje válka kybernetická. Zaznamenává své útoky, ofenzivy, úspěchy i neúspěchy – a přitom se ani nedostane do učebnic dějepisu.

LN, 6.6.2015