Kdo měl obavy z nadcházejícího předsednictví Německa v EU, bál se správně. Německo jednak záhadně otočilo a je náhle ochotné přistoupit na požadavky jižních zemí ohledně záchranného fondu. Čím tenhle veletoč bude vykoupen, se nejspíš brzy dozvíme. Nás by ale kromě toho, jak se bude vyvíjet onen „kompromis“ ohledně struktury a účelu fondu a jeho zdrojů, měl zajímat další bod německého jízdního řádu předsednictví. A tím je protlačení jednotné unijní azylové politiky a její úpravy.

Tady by měla naše politická reprezentace v čele s premiérem stříhat ušima a mít oči na stopkách. Tlak těch pravověrných západních zemi, jejichž náruč zájmy nezájmy vlastního obyvatelstva je trvale otevřená cizímu přívalu, zejména pak muslimskému, stále stoupá. Nikdy se totiž nevzdají a Evropu dostanou do kolen. S pomocí domácích quislingovců jsme častováni jako nesolidární, xenofobní a rasistický národ a zájem směřuje k jedinému: zbavit jednotlivé členské země výlučného rozhodování v azylové politice. Pak už nastoupí nadržené NGO provozující imigrační byznys pod pláštíkem humanismu a všeobjímající lásky k bližním, kteří bližními ovšem nejsou, neboť přicházejí z dalekých krajů k prostřenému stolu. Tomu stolu, který prostírá a platí někdo jiný.

Kdo si myslí, že země V4 nebudou vydírány propojením požadavků ve věci záchranného fondu s požadavkem na rezignaci na odpor ve věci řízené imigrace, je v lepším případě naivní, v tom horším hloupý. Pak je ještě jedna kategorie, a to jsou ti, kteří se z toho radují. Anděla Merkel v čele Německa bude mít ještě jednu historickou příležitost zasadit Evropě ránu. Pro EU to bude rána z milosti - a to je to jediné pozitivní na tom celém průšvihu.

Jestli věci v tom pekelném evropském finančně - dodačním handlu dopadnou tak, že ztratíme možnost rozhodovat o tom, kdo se usadí v České republice, pak teprv bude konečně opravdu dobrý důvod organizovat demonstrace. MICHPRD ovšem zcela určitě organizátorem nebude.