Je-li třetina EU v karanténě, co čeká nás?

Čtete-li reportáže z druhého lockdownu v Izraeli, máte pocit, že tu atmosféru znáte. I postřehy o tom, že podzimní uzávěra působí jako negativ té jarní, kdy lidé dodržovali všechna pravidla – teď už ne, neboť se jejich trpělivost vyčerpává. Podobně to funguje u nás, ba projevuje se i v médiích. Je zvláštní, jak relativně malou pozornost i prostor zaujala ve středu zpráva, že Německo a Francie vstupují do měsíční celostátní karantény.

Německo a Francie, to je politické, ekonomické, společenské těžiště EU a třetina její populace (150 milionů, jako Rusko, jako polovina USA). A vstoupí-li třetina EU do měsíční karantény, je to za prvé Zpráva s velkým Z. Říká, že se do jisté míry zastavuje příslovečný „motor EU“. A za další je to pro nás zrcadlo, ve kterém se rýsují možnosti dalšího pokračování karantény české. (Na to, že 3. listopadu skončí, by už nesázel nikdo.)

Na českých webových fórech tu zprávu občas provázel asi tento narativ, jak se módně říká: Tak vida, Němcům nepomohly ani roušky, ani opatření, ani ordnung. Ukazuje se, že jsme na tom všichni stejně.

To je ale hluboký omyl na úrovni počtů pro pátou třídu. Má-li osmdesátimilionové Německo denní přírůstky nakažených asi 15 tisíc a desetimilionové Česko též 15 tisíc, pak přece nelze říkat, že jsme na tom stejně. Jsme na tom osmkrát hůře. Takže na místě je spíše tento narativ: Jestliže Německo dovedly osminásobně nižší (proporčně) přírůstky nakažených k celostátní karanténě, kam osminásobně vyšší přírůstky dovedou nás?

Někteří teď jistě připomenou německou hysterii i zděšení z tisíce kilometrů vzdálené havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě. Hysterické uvažování se i vyskytne. Například když Karl Lauterbach, zdravotní expert německé SPD, navrhl, že policie by mohla kontrolovat kontakty lidí i v soukromých bytech. Ale to podstatné je jinde. Kdo si myslí, že Česko se svými neblahými čísly se širší karanténě (s větším omezením svobody pohybu) vyhne, žije na jiné planetě.

LN, 30.10.2020