Je Hormuz potíž Trumpa? Ale kdež, celého Západu

Jestli lze něco říci k útoku na tankery u Hormuzského průlivu, pak to, že Írán postupuje racionálně a promyšleně. Stačí nahlédnout do západních médií. Vinu za vyhrocenou situaci podle nich nese americký prezident Trump.

Jistě, není k dispozici důkaz, jenž by obstál před nezávislým soudem a jako pachatele by určil Írán. Stačí se podívat na fotografii, kterou jako důkazní vytasili Američané. Na tankeru vidíme nějaký předmět, prý nevybuchlou minu, ale vysoko nad čárou ponoru. Pane jo, řeknete si. Kdyby Íránci chtěli tu loď opravdu účinně poškodit (potopit), umístili by minu pod čáru ponoru. Tak se to přece učí v každém sabotážním kurzu.

Ale kdež. Cílem nebylo potopení tankeru. Spíše dát najevo, kdo je schopen hájit své zájmy, stanovit agendu a ještě z toho v západním veřejném mínění profitovat. Vychází to. „Trump má teď problém s Íránem,“ zněl titulek na webu Spiegel Online. Jako by problém s Íránem neměl už čtyřicet let celý Západ. Jako by před třiceti lety íránský ústavní činitel nevyhlásil trest smrti nad britským občanem Rushdiem. Jako by Írán nebyl faktickým vítězem „arabského jara“ a nešířil svůj vliv. Do Iráku, kde mu cestu umetla americká invaze, když dostala k moci většinové šíity. Do Sýrie, kde mu ruce uvolnili prezident Obama, když Američany z regionu de facto stáhl, i prezident Putin, jenž se v Sýrii neobejde bez íránských jednotek pro postup na zemi. Do Libanonu, kde sílí jeho spojenec, teroristický Hizballáh. V Gaze ocenil jeho roli Jahjá Sinvár, předák Hamásu: „Kdyby nebylo Íránu, odpor v Palestině by neměl současné kapacity.“ (Rozuměj rakety.)

Může za to vše Trump? Kdepak, ale západní veřejné mínění je ve svém protitrumpovském nadšení přesvědčeno, že ano. Když Alan Posener napíše do listu Die Welt, že „EU by měla odsoudit Írán jako sponzora terorismu a dát najevo, že volný vstup do Hormuzské úžiny bude vymáhán silou“, působí jako výstřední blázen. Kdyby se udílela medaile za účinek propagandy, ta proíránská by byla favoritem.

LN, 15.6.2019