V závěru každého roku časopis Time zdobí svou titulní stránku něčí fotkou a vyhlašuje ho osobností roku. Letos byla za takovou osobnost zvolena německá kancléřka Angela Merkelová.

Do úzkého výběru se spolu s ní dostali Vladimír Putin, íránský vůdce Rúhání či hlava Islámského státu al-Baghdádí.

Cena, kdysi pokládaná za prestižní, se zrodila vlastně omylem. Na konci roku 1927 redakce zjistila, že opomenula otisknout fotografii slavného letce Charlese Lindberga poté, co přeletěl přes Atlantický oceán. Tož tedy to vyřešila šalamounky: Dala ho na titulní stranu coby Muže roku.

Jediný, kdo byl vyznamenán třikrát, byl prezident Franklin Roosevelt – jedna cena za každé funkční období.

Po dvou prémiích mají Stalin, Truman a Nixon. Zvláštní respekt pociťuje časopis Time vůči kremelským diktátorům, vyznamenal je čtyřikrát.

Z Němců je jeden nacista a dva demokrati: Hitler, Adenauer a Willy Brandt.

Na seznamu jsou také Churchill a královna Alžběta, Lech Waleşa, Jan Pavel II. a Mahátma Ghándí.

Nynější papež František se stal Mužem roku hned po svém zvolení, dříve, než cokoli dokázal.

V posledním roce minulého tisíciletí název ceny Muž roku byl nahrazen slovem Osobnost, které uším vydavatele znělo více politicky korektně a méně sexisticky.

Kancléřka Merkelová je od té doby první vyznamenanou ženou. I přes název Osobnost cena skoro přestala být udělována reálným lidem. Mnohem bezpečnější bylo vyznamenávat velká společenství.

A tak nositeli titulu Osobnost roku se stali bojovníci proti korupci, neznámý americký vojín, dobří samaritáni – což znamená dobrovolníci, protestující, bojovníci proti viru eboly.

V roce 2006 se vítězem stalo společenství anonymních přispěvatelů Wikipedie. V roce 1982 byl Mužem roku jmenován osobní počítač, PC, coby gadget, který obrátil svět naruby.

O šest let později se na titulní stranu časopisu Time dostala celá naše planeta pod názvem Ohrožená Země.

Komentátor týdeníku Weekly Standard Philip Terzian má za to, že vzhledem k radikálním proměnám mediálního trhu titul Osobnost roku ztratil jakýkoli význam:

„Žijeme v korporátní době, která ztratila smysl pro osobnosti. Ještě před jednou, dvěma generacemi názor redaktorů časopisu Time měl velkou společenskou váhu. Dnes kromě nepočetných insiderů nikdo neví, jak se jmenuje šéfredaktor nebo vydavatel časopisu Time.“

„Nemají střeva na to, aby pobouřili veřejnost vyznamenáním nepochybně vlivné, ale záporné osobnosti. Proto raději vyzdvihují význam anonymních společenství a dotahují to až k absurditě.“

„Příště vyznamenají americkou střední třídu, instituci sňatků osob stejného pohlaví, jev masové migrace do Evropy nebo jadernou dohodu s Íránem. Pro akcionáře společností Time Incorporated volba je zajímavá jen z hlediska toho, jak to ovlivní prodejnost dalších dvou, tří čísel časopisu,“ říká komentátor Weekly Standard Philip Terzian.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus